Plat poslance? Osm tisíc měsíčně, navrhne v úterý Raninec sněmovně

Miloš Melčák získal ve svém zarputilém boji za čistotu ústavy spojence: dalšího nezařazeného poslance Juraje Ranince. Hned poté, co v pátek drtivá většina poslanců a senátorů rozhodla o tom, že půjde rozpustit sněmovnu třípětinovou většinou všech poslanců, začal Melčák s Ranincem hrozit, že i tuhle změnu napadnou u Ústavního soudu.

Pokud by uspěli, tak tím znovu odloží volby do sněmovny, naplánované na začátek listopadu. "O podání ústavní stížnosti se rozhodnu do konce týdne. S poslancem Melčákem celou situaci konzultujeme," řekl HN Raninec.

"O peníze nejde. Vážně."

"Nejde mi o poslanecké platy a nemám chuť ve sněmovně zůstávat déle. Chci, aby ústavní právo dodržovali i poslanci," brání se Raninec častým argumentům. A hned v úterý předloží sněmovně důkaz. Navrhne změnu zákona o platech ústavních činitelů. Podle něj by poslanci do konce tohoto volebního období pobírali jen životní minimum. V průměru by podle Ranince mělo jít asi o osm tisíc korun.

Raninec to řekl v rozhovoru pro Rádio Česko. "Zítra (v úterý) návrh pošlu do sněmovny. Bude tam tak i pro případ, že by ústavní soud zrušil novelu ústavy o samorozpuštění sněmovny," řekl Raninec.

Princip retroaktivity 

Raninec spolu s Melčákem na novém zákonu kritizuje, že prý počítá se zpětným zkrácením volebního období. Tedy že retroaktivně ruší výsledky voleb z roku 2006. Navíc prý podle obou poslanců porušuje jistotu lidí mít čtyřleté volební období a jistotu pravidelných voleb. Pravdou je, že právě tyhle argumenty použili ústavní soudci, když minulý čtvrtek odůvodňovali zrušení jednorázového zákona o zkrácení volebního období. "V tomto zákoně je víceméně předjímána retroaktivita," upozornil po jednání sněmovny Melčák.

Jeho kolega Raninec zase argumentuje, že zákon není obecný, ale že znovu reaguje na konkrétní politickou situaci: na politickou krizi vyvolanou pádem Topolánkovy vlády v březnu 2009. A i to byl jeden z argumentů ústavního soudu, proč jednorázový zákon zrušil. "Otázkou je, jestli ten zákon není zase účelový, protože se tím řeší tento konkrétní případ," uvádí Juraj Raninec.

"Pokud ji (ústavní stížnost) nakonec podám, mám za to, že u Ústavního soudu uspěji. Potvrzuje mi to většina odborníků, s nimiž věc konzultuji," řekl Rádiu Česko Raninec. 

Oba nezařazení poslanci tvrdí, že jim jde jen o to, aby jejich kolegové schvalovali právně bezchybné zákony. Někteří politologové ale jejich slovům moc nevěří. "Ani jeden z těchto poslanců se jako strážce ústavy až doteď neprofiloval. Oba jsou odpadlíci od politických stran a jejich budoucnost v politice je nulová. Proto to může být vnímáno tak, že se chtějí za každou cenu udržet v politice," říká politolog z pražské Fakulty sociálních věd Petr Just. Melčák i Raninec to ale odmítají.

Poslanci se v úterý rozpustí

Zákon o tom, že sněmovnu budou moci napříště rozpustit tři pětiny všech poslanců, podepsal už o víkendu prezident Václav Klaus i premiér Jan Fischer. V pondělí navíc vyšla novela ve Sbírce zákonů a tím okamžikem nabyla účinnosti.

Poslanci začnou už v úterý na mimořádné schůzi dolní komory rozhodovat o svém rozpuštění. A prakticky jistě se také rozpustí. Pro změnu ústavy hlasovalo 149 ze 190 přítomných politiků.