Výsledky průzkumu, který si nechal vypracovat jeden z českých deníků, ukázaly, že jen necelá dvě procenta lidí si myslí, že politické strany splní své předvolební sliby. Ostatní jim buď nevěří vůbec, nebo je berou s rezervou.

Změnu ústavy schválil i Senát. Melčák a Raninec však zvažují její napadnutí - čtěte ZDE

Václav Klaus i premiér podepsali novely volebního i ústavního zákona - čtěte ZDE

Pohled Čechů na politiky nezlepšil ani verdikt Ústavního soudu, který zrušil jednorázový ústavní zákon na rozpuštění Sněmovny. Parlament okamžitě přijal novou úpravu Ústavy, aby se volby mohly uskutečnit 6. až 7. listopadu. Jenže je otázka, zda voliči k urnám skutečně vyrazí. Poslanci Miloš Melčák a Juraj Raninec uvažují, že normu napadnou u Ústavního soudu znovu.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den, je v novodobých demokraciích známý případ toho, co nyní předvádějí politici? Schválení ústavního jednorázového zákona, kterým se rozpouští sněmovna a potom napadení u ústavního soudu a zrušení voleb? Nebo to je opět česká specialita? Díky za odpověď
Tomáš Lebeda
Dobrý den. Předem chci poděkovat za všechny otázky, které padnou. Ale jak to tak bývá, obvykle jich stihnu zodpovědět jen zlomek. Pokud některou přeskočím, tak obvykle jen proto, že odpověď na ni se už objevila někde jinde. Politici se všude na světě snaží čas od času přizpůsobit pravidla tak, aby jim lépe vyhovovala. Obvykle to ale dělají změnou obecných pravidel ústavy či jiných zákonů a nikoli v podobě jednorázových aktů, které dostanou formu ústavního zákona. Ve vyspělých demokraciích jsou zjevně účelové změny spíše výjimkou. Zejména proto, že i veřejnost je k takovýmto krokům mnohem vnímavější. Přesto však známe případy, které svou účelovostí nejsou nepodobné tomu, čeho jsme byli svědky u nás. Např. v SRN byly za dobu její existence již dvakrát vypsány předčasné volby a to vždy stejným, ústavně velmi sporným mechanismem. Jednoduše řečeno poslanci tak trochu zneužili jednoho z pojistných mechanismů, který pro případ vládní krize poskytuje německý Základní zákon. Namísto v době krize jej využili naopak tehdy, když se jim to k vypsání voleb hodilo. Nicméně rozhodně nešlo o schválení speciálního jednoúčelového ústavního zákona, jako tomu bylo u nás. Shrnuto. Pokusy u ohýbání ústavy jsou všude, ve vyspělých demokraciích samozřejmě méně. A mimo jiné i od toho jsou tu ústavní soudy, aby protiústavní kroky rušily.
Čtenářský dotaz
Komu tenhle stav nejistoty, kdy se neví, kdy půjdeme volit, prospívá?
Tomáš Lebeda
Ta nejistota pochopitelně neprospívá nikomu. Jenže oproti nejistotě leží na druhé misce vah ústavnost a právní stát. Pokud si dovolíme ignorovat porušování ústavy dnes, za situace, kdy se na předčasných volbách shodne většina politiků i veřejnosti, znamená to, že ústava může být v budoucnu ignorována za mnohem problematičtějších okolností, kdy změny mohou jít přímo proti zájmům lidu. Měli bychom chápat, že trvání na dodržování pravidel, a těch ústavních zejména, nás chrání všechny. Z tohoto úhlu pohledu je ona nejistota, alespoň pro mne, mnohem méně podstatná.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Myslíte si, že některá ze stran může z politické krize vzniklé kolem Melčákovy stížnosti něco vytěžit? Která z parlamentních stran podle Vás reagovala na krizi nejlépe? Je to ta samá strana, která z toho nejvíc vytěží? Děkuji za názor.
Tomáš Lebeda
Myslím, že z odložených voleb se mnoho vytěžit nedá. Snad jen některé malé strany mohou získat naději, že se jejich situace zlepší. Takovéto naděje jsou obvykle plané. Spíše než vytěžit, na této situaci mohou strany ztrácet. Prodloužená kampaň spolkne mnohem více peněz, než očekávaly. Pro velké strany je to nepříjemné, ale pro malé to může mít existenční dopady. Jejich rozpočty jsou nejenže mnohonásobně nižší, ale také mnohem napjatější a návratnost, v podobě státních financí za hlasy a mandáty je do značné míry nejistá.
Čtenářský dotaz
Dobrý den,zajímal by mě váš odhad,pokud volby proběhnou 6.a 7.listopadu.Zvítězí ODS či ČSSD a o kolik zhruba tipujete procent?Bude procentuelně úspěšnější středopravicový blok ODS-TOP09-lidovci či ČSSD+KSČM?Děkuji za odpověď
Tomáš Lebeda
Omlouvám se, ale netipuji. Pokud by měly pokračovat trendy z minulých několika voleb, znamenalo by to opětovné posílení společného zisku ODS a ČSSD a s tím související propad zisků ostatních, menších stran. Jestli tomu tak bude je ale těžké předpovídat. Masivní nástup TOP 09 bere část hlasů právě ODS a částečně lidovcům. KDU-ČSL ani Zelené však také nejsou bez šancí. Myslím, že nás čeká velmi zajímavý volební souboj a o překvapení nemusí být nouze.
Čtenářský dotaz
K čemu nám jsou v současné době volby, když nemyslící většině je jedno, že se ročně vyhodí 80 000 milionů korun na splácení úroků z úvěrů a není, soudě dle statistik předvolebních preferencí, jiná alternativa, než ta, že strany, které způsobily historicky nejvyšší zadlužení na obyvatele, budou za odměnu opět zvoleny? V tomto ohledu je kolosální „předvolební kolotoč“, jehož jsme svědky, zcela zbytečný. Nebo se mýlím?
Tomáš Lebeda
Je jen na politicích, v tomto případě těch pravicových, aby veřejnosti vysvětlili naléhavost a nebezpečnost státního dluhu. Pokud to nedokáží, dělají svou práci špatně. Levice je ve vysvětlování svých programových priorit mnohem úspěšnější. Pravici se to moc nedaří. Obvykle navíc klade důraz na témata, která již nejsou pro voliče tolik zajímavá, nebo jde o témata, která voliče moc neznepokojují a tak je příliš nemobilizují.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jak rozdílný dopad na řádového občana by mělo podle Vás vítězství ČSSD či ODS(předpokládejme, že jiná varianta není)? Má parlamentní demokracie vůbec smysl, když naprostá většina lidí volí podle stranického klíče, avšak zvolení poslanci se tak nechovají? A hlavně, když už PS potřebujeme, neměli by poslance dělat lidé,kteří v praktickém životě ukázali, že něco umí a nebudou závislí na funkčních požitcích, a ne karieristé, jejichž téměř jediným cílem je vlastní obohacení?
Tomáš Lebeda
Předně bychom si měli zvyknout, že politika nikdy nebude ideálním pohádkovým světem. Ať už máme jakýkoli režim, politika vždy přitahuje i část takových lidí, kteří ji dělají právě proto, aby se obohatili. Obvykle proto, že jinde to nedokáží. A jen ta druhá část vstupuje do politiky proto, že má vize, že chce společnosti pomoci a třeba i proto, že má z veřejné služby dobrý pocit. Demokracie má tu výhodu, že ze všech známých typů režimů, dokáže tu první skupinu držet co nejvíce na uzdě. Jak velký dostanou tito „politikové“ prostor, ale záleží hodně na celkové politické kultuře. Tedy v neposlední řadě na nás občanech. To co politikům dovolíme, to také dělají. Záleží, co jsou občané ochotni politikům tolerovat. To předpokládá vysoký zájem o politiku, věcný a kritický přístup a osobní aktivitu co největšího počtu lidí.
Čtenářský dotaz
Dobrý den! Mám dotaz ohledně rovné daně z přijmu.Proč ODS tak hodně lpí na této dani, když ve všech vyspělích zemích Evropy je progresivní daň? Rovná daň je v Rusku, Rumunsku, Lotyšsku, Estonsku a na Slovensku. Ve všech ostaních zemích je progresivní daň podle výše přijmu.To dokazuje, kam směřuje ODS!? Děkuji za odpověď!
Tomáš Lebeda
V tomto případě se raději ptejte ODS. Myslím ale, že na této dani zdaleka tak nelpí, jak se Vám může zdát. Současný systém zdanění, kvůli použití tzv. superhrubé mzdy, ve skutečnosti progresivní je. Strany často dávají do programů přehnané požadavky, aby z nich pak mohly při koaličních vyjednáváních slevit na pro ně přijatelný kompromis. Navíc se na to dobře lákají voliči. A nesplnění jim pak obvykle odpustí … Ostatně vždy je tu odůvodnění, že se program nepodařilo prosadit celý, protože strana nevládla sama, ale v koalici a musela dělat kompromisy. Takhle to ale chodí všude tam, kde nejsou jednostranické vlády.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, myslíte si, že ústavní soudce (Jan Musil)si má klást otázku: "Nebudou škody způsobené zrušením tohoto ústavního zákona mnohem větší, než jsou údajné škody, které jeho přijetím utrpěl náš ústavní systém?" (Můžu si sama domýšlet jaké škody - finanční, politické, osobní ???) Nemá si ústavní soudce klást hlavně otázku, zada jde o zákon v souladu s ústavním pořádkem bez ohledu na cokoliv???
Tomáš Lebeda
Ústavní soud je tu hlavně proto, aby chránil ústavu. Jiné škody, pokud nejsou zjevně veliké, nevratné atd. by neměl brát v potaz. Ochrana ústavy je z dlouhodobé perspektivy mnohem důležitější, než škody, které vzniknou posunutím termínu voleb. Pokud bychom měli dostatečně vypěstované právní vědomí, chápali bychom to všichni. Zdánlivě neškodný precedent porušení ústavy by nás jednou mohl velmi mrzet. Až by jednou byly jednorázovým aktem formálně zabaleným do podoby ústavního zákona omezeny občanské svobody nebo politická soutěž, bylo by pozdě vzpomínat, proč jsme tehdy, když se vytvářely ústavní precedenty nebyly ostražitější a důslednější...
Čtenářský dotaz
Vážený pane, zajímalo by mě, čím se vlastně politolog živí. Dále, je vůbec možné, aby politolog, který má jistě své vlastní názory tvořené také z velké části médii dokázal při takovýchto rozhovorech být nestranný a současně jaký má takovýto rozhovor vlastně smysl, když je pro politologa důležité zůstat mimo politický boj, který ovšem opět pomocí médií sám ovlivňuje? A dále, může mít některá z politických stran svého placeného politologa, který navenek vystupuje nezávisle?
Tomáš Lebeda
Politolog, alespoň ten akademický, je primárně vědec zkoumající politiku. Obvykle krom výzkumu vyučuje studenty na nějakém univerzitním pracovišti. To, jak zná veřejnost politology (obvykle z televizních obrazovek či stránek novin), je jen velmi okrajová záležitost, kterou se politologové neživí. V české republice je řada špičkových politologů, které na obrazovkách téměř nemáte šanci spatřit. A naopak jsou i někteří průměrní, nebo podprůměrní, se kterými se máte možnost touto cestou setkat velmi často. Strany také mají své odborníky, kteří jsou absolventy politologie. Řadu z nich jsem učil. Někteří dokonce vystupují i v médiích. Pokud svou stranickou příslušnost nepřiznají považuji to za neetické. Ale to by si měla hlídat především média sama…
Čtenářský dotaz
Kdy podle Vás příjme Česká republika jednotnou evropskou měnu - euro. Jaký je program českých politických stran ohledně eura?
Tomáš Lebeda
Nejsem ekonom a tak raději někdy příště na některého z kolegů ekonomů. Ke stranám a euru jen krátce. Jediná zmínka k ODS. Je naprosto nepochopitelné, proč právě tato strana, hájící zájmy podnikatelů, kterým by zavedení eura velmi pomohlo, je k euru tak skeptická. Tento ideologický předsudek, který se týká nejen evropské měny, ale i EU jako takové, jde přímo proti postojům většiny voličů této strany. Jediným jejím štěstím je, že tito voliči mají stále ještě dost jiných důvodů, proč chtějí ODS volit.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, častým argumentem protievropsky založených stran (Libertas, Suverenita)jsou nároky sudetských Němců. Je tento argument podle Vás založen na reálné podstatě? Děkuji
Tomáš Lebeda
Je to na delší diskusi a nejlépe s někým, kdo se touto problematikou zabývá detailněji. Necítím se být skutečným odbroníkem na tuto oblast a tak nechci veřejně publikovat mé soukromé názory jen proto, že mám tu možnost. Člověk by měl hovořit k tomu, k čemu je odborně vybaven. Bohužel, ne vždy jsme toho v médiích u některých "odborníků" svědky.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, nepřipomíná vám náhodou manipulace s volbami tak trochu barrandovské kejkle nebo třeba fixlování v hokeji? Děkuji
Tomáš Lebeda
Zatím jsem si žádného manipulování s volbami (naštěstí) nevšimnul. Parlament udělal chybu, Ústavní soud zasáhnul, politikové rozhodnutí respektují a věc je vyřešená. Tak jak by to mělo být. Umím si pochopitelně představit kultivovanější průběh a v ideálním případě i to, že Parlament nepřijme podobný "zákon", ale když to vezmeme s odstupem, můžeme mít z toho i dobrý pocit. Ústavní mechanismy fungují a jednotliví aktéři je nakonec respektují. Byť je kolem toho mnoho povyku.
Čtenářský dotaz
Z mnoha signálů se mi zdá, že se obě nejsilnější strany budou chtít vytvořit po volbách velkou koalici? Zdá se Vám to též? Liberání pravicová inteligence z měst hodlá volit TOP09, nezdá se Vám to pardadoxní, když tuto stranu tvoří z velké většiny konzervativní praještěři zběhlí z KDU?
Tomáš Lebeda
Seriózně to odhadnou nedokáži. Ale z mnoha jednotlivostí je zřejmé, že když je potřeba, umí ODS i ČSSD dobře kooperovat, přestože proti sobě vedou ostrou kampaň. Jenže, tak už to u politických stran bývá. Pragmatismus a některé společné zájmy vítězí. Jsme toho svědky v řadě zemí. Opačným extrémem, a podle mne horším, je politická nesnášenlivost na život a na smrt. I takové země jsou ... Nicméně velkou koalici ČSSD a ODS osobně považuji za jedno z nejhorších řešení, kterého bychom se po volbách mohli dočkat. TOP 09 je paradoxně konzervativní strana, která se uchází o městské liberální voliče. Zatím se jí to, alespoň jak se zdá z průzkumů, daří. Když se podíváte na její programové priority, řady z nich má ekonomický liberální charakter. A společenské konzervativní hodnoty strana v kampani zas tolik nezdůrazňuje.
Čtenářský dotaz
Souhlasíte s tím, že aplikace "víkendové novely" ústavy není možná pro toto volební obodobí (dle mne není, v duchu čtvrtečního rozhodnutí ÚS)? Děkuji, hezký den.
Tomáš Lebeda
Nejsem ústavní právník. Vy máte na mysli onu nepravou retroaktivitu. Nechtěl bych se na tomto místě pouštět do ústavněprávních rozborů, protože k tomu nejsem kompetentní. Faktem je, že řada norem podobnou nepravou retroaktivitou trpí a nikdy nebyly zpochybněny. Myslím však, že těžiště protiústavnosti vypsání předčasných voleb leželo někde jinde. Spočívalo v jednorázovém charakteru zkrácení volebního období. Každý zákon musí mít obecnou povahu a ústavní zákon obzvlášť. Jenže to nebyl případ ústavního zákona, kterým bylo volební období zkráceno. Byl sice schválen v obou komorách požadovanou 3/5 většinou (dokonce mnohem vyšší), ale o zákon se ve své podstatě nejednalo, protože neměl onen atribut obecnosti. Řada z nás na toto upozorňovala již v roce 1998, kdy bylo toto řešení použito poprvé. Psalo se o tom v odborném tisku, sám jsem na to poukazoval v několika svých článcích, rozebíral jsem to se studenty v seminářích. Obdobně někteří mí kolegové. Přesto se politikové nepoučili a naopak povzbuzeni tím, že to napoprvé prošlo, tento krok zopakovali… Že ústavní soud zasáhl považuji z dlouhodobé perspektivy za velmi pozitivní krok pro budování právní kultury v této zemi. Byť se to mnohým právě teď nemusí líbit.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jaké jsou prosím Vaše praktické zkušenosti s předvolební kampaní? Podílel jste se někdy na nějaké? Či obecně, máte vůbec nějaké praktické zkušenosti s politikou? Předem děkuji za odpověď Ludvík Stiborský
Tomáš Lebeda
Má největší politická zkušenost pochází paradoxně z britské politiky. Pracoval jsem jako výzkumný asistent ve Westminsterském parlamentu pro jednu z politických stran. Byla to jistá forma stáže zaštítěná programem, který spolupořádá britské ministerstvo zahraničí. V Británii mi to přišlo přijatelné, jelikož se najedná o českou politiku. Byla to jedinečná zkušenost. Měl jsem možnost pracovat na věcech, do kterých bych se v české politice z pochopitelných důvodů nikdy nepustil. V českém prostředí velmi vážím míru spolupráce se stranami. Omezuji ji na vypracování nestranných analýz případně na přednáškovou činnost. Tam, kde jde o transparentní odbornou činnost, s tím nemám problém.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Myslíte si, že je možné dosáhnout politické změny volbami? Pokud ano, proč se tedy u moci stále střídají jen politici, kteří ztratili, ztrácejí, nebo brzy po svém zvolení ztratí důvěru, kteří naši zemi vedou od desíti k pěti? Myslíte že existuje způsob, jak dostat do ústavy odvolatelnost politiků, jako tomu bylo ve starších ústavách?
Tomáš Lebeda
Jediná přijatelná politická změna je změna prostřednictvím voleb. Není dokonalá, ale je jediná demokratická. Volby však nejsou je hrou politiků a jejich stran. Možná v případě, kdy jsou občané velmi pasivní, pak ano. Jinak jsou ale volby velkou příležitostí pro občany, vystavit svým zastupitelům účet. Jak s touto možností naložíme je jen na nás. Tím bych se s Vámi chtěl rozloučit. Děkuji za kultivované a zajímavé dotazy a někdy příště zase nashledanou na webu ihned. Tomáš Lebeda
Čtenářský dotaz
Dobrý den, je reálné, aby se zmenšil počet zákonodárců na polovinu ? Současný počet ústavních činitelů -200+41+1+ vláda +ÚS se mi jeví pro 10 milionový stát až příliš. S ohledem na přechody kompetencí na kraje se s možnosti redukce některá strana zabývala ?
Související