Vláda sociálních demokratů přinesla katastrofu v tučných letech světové ekonomické konjunktury. A znamenala by katastrofu na druhou v hubených dobách světové ekonomické krize.

Sociální demokraté jsou vnímáni jako strana, která není kompetentní pro řešené ekonomických záležitostí (a také to v praxi dokazují). Během své vlády však předvedli, že nejsou kompetentní ani tam, kde vidí svou největší sílu: v sociálních otázkách.

Kam doputovaly stamiliardy?

Je obtížně uvěřitelné, že v době, kdy světové a evropské hospodářství šlapalo na plné obrátky a růst dosahoval šesti procent, dokázali socialisté zadlužovat zemi tempem v řádu sto miliard ročně. Ještě hůře se však věří tomu, že v té době nijak zvlášť nerostly sociální dávky, penze stoupaly minimálně, životní úroveň rodin s dětmi se propadala a zdravotnictví postihly drastické Rathovy škrty, které lidem odepřely operace a moderní léky.

Opravdu bych si jako potenciální volič ČSSD vážně položil otázku, kam doputovaly ony stamiliardy, které měla socialistická vláda k dispozici navíc - díky růstu ekonomiky a kvůli zvyšování dluhů. Rozhodně nedoputovaly k rodičům s dětmi, k seniorům, k vážně nemocným, k potřebným.

Důsledkem vlády ČSSD byl obrovský dluh a poslední rozpočet, v němž Bohuslav Sobotka zapomněl počítat s penězi na valorizaci penzí. My jsme ty peníze museli najít. Při růstu, který spadl na polovinu. Našli jsme je díky úsporám ve státní správě.

ČSSD se v opozici  nic nenaučila a nic nezapomněla

Zajistili jsme vyšší růst penzí, po dlouhé době díky naší reformě stoupala životní úroveň rodin s dětmi rychleji než u bezdětných, zkrátily se čekací doby na operace, zlevnily se léky a přidaly miliardy na léčbu vážných onemocnění. To vše při poklesu deficitu státního rozpočtu ze sta miliard na dvacet.

Jako volič, který má rád srovnání, bych si tedy řekl: Proč mám volit stranu, která rozdala 150 miliard na daňových úlevách převážně velkým zahraničním firmám a přitom mé babičce nezvedla důchod, mně nepřidala na děti (jen směšné pastelkovné) a mému dědečkovi odepřela jeho již objednanou endoprotézu? A navíc nadělala dluhy, které budou splácet ještě moje děti a vnuci? Proč mám volit stranu, která uprostřed konjunktury přišla o sto tisíc pracovnách míst a dokázala zvýšit nezaměstnanost na deset procent? Stranu, která svou byrokracií, daněmi z dluhů a nenávistnou politikou ničila české podnikatele a živnostníky po desetitisících? Proč mám v době krize dávat hlas těm, kteří zklamali v čase, kdy byl ekonomický cyklus na samém vrcholu? Proč mám dát další šanci straně, která se v krajích spojila s komunisty a způsobila obrovský chaos v zdravotnictví, v jehož důsledku chybějí peníze na školy, opravu silnic, či protipovodňová opatření? Proč mám volit stranu, která je tak očividně nekompetentní, neodpovědná a populistická?

Sociální demokraté navíc nyní předvádějí, že se v opozici nic nenaučili a nic nezapomněli. Opět přišli s barnumskou negativní kampaní. Opět populisticky a neodpovědně slibují. Plnění těchto slibů by přišlo na 200 mld. ročně. Když to přičteme k čtvrt bilionovému schodku, který nám hrozí, dostáváme se k závratnému deficitu pohybujícímu se u 13 procent HDP. V tomto případě by určitě platilo, že třináctka nosí smůlu…

Socialisté oživují ducha minulosti

Jako voliči, který myslí nejen na sebe, ale i na své děti, by se mi opravu příčilo dát hlas straně, jejíž předseda se řídí svým vlastním heslem „státní dluhy se nikdy neplatí“. Jistě, stát je možná nezaplatí, ale jeho občané určitě – ztrátou práce, perspektivy, prosperity. Socialismus vždy znamenal a znamená jistotu bídy a dluhů. Krize jasně dokládá, že zastaralé socialistické recepty v praxi prostě nefungují.

Bohužel, ČSSD se neupíná k minulosti „pouze“ v sociálních a ekonomických otázkách. S KSČM se programově a mocensky sblížila tak, že je obtížné tyto strany od sebe nějak odlišit. Lidový dům torpéduje naše spojenecké závazky, euroatlantickou vazbu, odtrhává nás od západu a přibližuje Rusku, s jehož představiteli vede Jiří Paroubek tajná jednání.

Sečteno a podtrženo, sociální demokracie prokázala svou nekompetenci jak v ekonomických tak v sociálních otázkách. „Kompetentní“ je v jediné oblasti - oživování ducha minulosti. Ať už vyhrožováním milionářskou daní, rehabilitací komunistů, nadbíháním Rusku, či snahou politicky ovlivňovat soudy. Jako volič bych řekl „děkuji, nechci“. Nechci jistotu návratu komunistů, jistotu korupce, jistotu arogance moci, jistotu bídy, jistotu dluhů. Nechci tu jedinou jistotu, kterou představuje ČSSD - jistotu katastrofy.
Související