Odmítla Sociální demokracie hlasovat pro rozpuštění sněmovny a brzké předčasné volby kvůli klesající oblibě mezi voliči? Představitelé ČSSD tuto domněnku odmítají. Argumentují také průzkumy veřejného mínění. Aktuální volební model agentury Factum Invenio jim dává za pravdu a věští jejich vítězství se ziskem 32,6 procent hlasů. Druhá ODS má podporu 27,2 procent lidí.

V úterý se strana chlubila vlastním průzkumem provedeným společností STEM, podle kterého by volby vyhrála se ziskem 32,2 procenty hlasů, ODS ztrácela 6,4 procentního bodu. Pohled na dlouhodobější vývoj stranických preferencí jednotlivých stran nabízí jednu z možných interpretací veletoče ČSSD z posledních dní.

Podle STEMu, jehož služby socialisté často využívají, se totiž strana Jiřího Paroubka těšila ještě v lednu podpoře 37,7 procenty lidí. Náskok před občanskými demokraty byl o více jak 15 bodů. Od té doby popularita socialistů měsíc po měsíci po malých částech klesala na úkor rostoucích preferencí ODS. Z velkého vzájemného rozdílu se v srpnu stalo pět procentních bodů.

CVVM: Podpora ČSSD v lednu - 41 procent

Ještě dramatičtější propad nabízí meziměsíční srovnání výsledků průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Jejich volební model přisuzoval ČSSD v lednu 41 procent. Strana se vezla na vlně popularity po vyhraných podzimních krajských volbách. Za devět měsíců však podpora klesla o více jak čtvrtinu, k 29,5 procentům stejně jako u ODS.

Sociální demokracie podobné zdůvodnění pondělního obratu rezolutně odmítla. "Všechny výzkumy veřejného mínění potvrzují, že pokud by se volby konaly v termínu 9. až 10. října či v novém termínu 6. až 7. listopadu 2009, zvítězila by v nich ČSSD a byla by schopna sestavit silnou většinovou vládu," uvedl předseda Jiří Paroubek.

Své rozhodnutí nehlasovat pro rozpuštění sněmovny zdůvodňoval šéf sekce marketingu a PR Petr Dimun slovy: "ČSSD zvolila cestu, která je sice rizikem pro její úspěch ve volbách, avšak je zcela jistě v zájmu státu a politické i ekonomické stability." Prioritou je podle strany odvrátit hrozbu rozpočtového provizoria a snížit deficit státního rozpočtu z 230 na 170 miliard.

Údaje od Factum Invenio nejsou pro přehled vypovídající, jelikož společnost se rozhodla zveřejňovat výsledky svého dotazování po zhruba roční přestávce až letos v létě. Informace od ledna chybí.

Vláda levice, nebo velká koalice 

Podle posledního výzkumu by se do sněmovny dostaly jen čtyři strany - ČSSD, ODS, KSČM a TOP 09 kandidující s podporou Starostů. Komunisté by získali 13,8 procenta hlasů, strana Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga o necelé dva procentní body méně.

Lidovce by volilo jen 4,6 procenta lidí, nepřekročili by tak hranici pěti procent nutno pro vstup do Sněmovny. "Odhadovaný výsledek KDU-ČSL může být důsledkem tzv. výběrové chyby," vysvětluje v tiskové zprávě agentura Factum.

Po orientačním přepočtu zisků jednotlivých stran na poslanecká křesla se nabízí dvě možné varianty nové vlády. Sociální demokracie by s komunisty měla pohodlnou většinu 111 hlasů, vzájemnou spolupráci si ale ČSSD již dříve zakázala tzv. Bohumínským usnesením. Druhou variantou je velká koalice ODS a ČSSD s podporou 145 mandátů. Za KSČM by do lavic sněmovny usedlo 31 lidí, za TOP 09 celkem 24 lidí.

Odchylka u tohoto přepočtu je podle agentury až dvě poslanecká křesla. "Dotazování proběhlo ve dnech 28. 8 - 2. 9. 2009, tedy před rozhodnutím Ústavního soudu o stížnosti poslance Melčáka, před schválením novely Ústavy a před změnou postoje ČSSD k otázce předčasných voleb," dodává společnost Factum. Zúčastnilo se ho celkem 1047 občanů ČR starších 18 let.

Voleb do Poslanecké sněmovny by se zúčastnilo 61,8 procent oprávněných voličů. Předpokládaná volební účast je tedy téměř o tři procentní body nižší než  při posledním hlasování v červnu 2006.

Související