V pátek odpoledne začala klíčová schůzka u ministra financí Eduarda Janoty, na které se vlastně rozhoduje, zda Fischerova vláda bude u moci až do řádných voleb a zda Česko bude mít schodek rozpočtu s drastickým nebo alespoň přijatelným schodkem.

Politické strany vyslaly k ministru financí emisary se stanovisky, jak naložit s úsporným Janotovým plánem, který by zvedl daně i snížil státní dávky. Recepty, kde najít 60 či 70 miliard korun ve výdajích státu či v jeho příjmech, se zatím liší.

Ekonomický expert ODS Martin Kocourek při příchodu potvrdil, že jeho strana je ochotna ustoupit od slev na sociálních odvodech pro zaměstnance. Výměnou ale požaduje zastavení šrotovného, které nedávno prošlo sněmovnou.  Zároveň zopakoval, že prosazuje shcvalování balíčku opatření vcelku. "Jedině tak má logiku. Po částech by z toho mohl vzniknout akorát škodlivý zmatek," dodal Kocourek.

ODS také požaduje, aby se nezvyšovaly daně z příjmu.  

Komunisté chtějí brát od ČEZu a ČNB 

Komunisté přišli s návrhem, aby se 30 miliard získalo z dividend polostátní firmy ČEZ a dalších třicet ze zisku České národní banky. "Mimořádná situace vyžaduje mimořádná řešení," řekl poslanec KSČM Petr Braný.

Centrální banka ukončila své loňské hospodaření se ziskem 29,1 miliardy korun. Podle Braného je možné požádat guvernéra Zdeňka Tůmu o uvolnění těchto peněz pro potřeby státního rozpočtu. Další peníze by měl stát získat prostřednictvím dividendy ze zisků státem ovládané elektrárenské firmy ČEZ, a dohromady by tak dostal 60 miliard korun.

ČSSD chce přidat důchodcům 

Sociální demokraty zastupuje stínový ministr financí Bohuslav Sobotka. Ten řekl, že nepřipadá v úvahu zvyšování nižší sazby DPH. Janota totiž navrhuje - a v tom už získal předběžný souhlas například ODS - aby obě sazby DPH stouply o procento. Odmítl také kompromisní plán ODS na zrušení šrotovného.

ČSSD také trvá na tom, aby důchodci dostali přidáno - a připouští obě varianty, jak na to - buď valorizací, s níž Fischerova vláda nepočítá, nebo vyplacením mimořádného důchodu, což je nápad, kterým sociální demokraté polepili své dnes už zbytečné předvolební billboardy.

Na schůzku dorazil i ministr vnitra Martin Pecina, který dopředu odmítl návrh ODS na snížení platů státních zaměstnanců. V týdnu se předseda občanských demokratů nechal slyšet, že si dokáže představit snížení mezd ve veřejné správě o tři až deset procent.

Pavel Horák za KDU-ČSL zdůraznil, že opatření nesmí poškodit rodiny s dětmi. On i komunista Petr Branný při příchodu uvedli, že dnešní schůzku vnímají jako seznamovací, protože Janotou navrhovaná opatření dosud neznají.

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) novinářům řekl, že není spokojen se dvěma body Janotova balíčku. Pokud jsou však cenou za dohodu, jak snížit deficit, je schopen s nimi souhlasit.

Zelení, které reprezentuje předseda Ondřej Liška, jdou na schůzku s návrhem, aby šetřila i sněmovna, Senát a prezidentská kancelář. Jejich rozpočet by měl být snížen o pět procent. Zelení také navrhují zdanit náhrady poslancům, senátorům i hlavě státu. Mezi jejich střednědobými návrhy je personální audit na ministerstvech.

Rozpočet v legislativní nouzi 

Poslanci mají v úmyslu hlasovat o Janotově balíčku v režimu takzvané legislativní nouze už příští týden v úterý. Předpokládá se, že teprve ve sněmovně najde balík úspor definitivní podobu, protože poslanci budou předkládat hodně doplňujících návrhů. Tentýž týden by se k němu mohl dostat i Senát.

Vláda musí předložit návrh rozpočtu do 30. září a premiér Fischer podmiňuje další existenci své vlády shodou na tom, aby rozpočet, jehož schodek v současném návrhu činí 231 miliard, byl se saldem pouze 170 miliard.