Přehledně: Platy ústavních činitelů po přijetí Janotova balíčku

Petr Nečas to řekl celkem otevřeně: "Byli bychom političtí hlupáci, kdybychom snížení platů politiků nepodpořili." Místopředseda ODS neopomněl dodat, že jde o populistický folklor, který nebude mít pro rozpočet valný význam.

Když se pomine symbolická rovina, měl pravdu. Škrtnout ústavním činitelům, tedy nejen politikům, ale i soudcům a žalobcům, čtyři procenta z platu, vynese státní kase odhadem asi dvě stě milionů. Což je při schodku 155 miliard, jaký je plánován na rok 2010, opravdu zanedbatelná položka. Politici ale chtějí dát lidem signál, že krize doléhá i na ně.

Platy nejen politiků přehledně - ZDE

Například prezident Václav Klaus přijde měsíčně o osm tisíc korun, začínající soudce zhruba o dvě tisícovky a ministr o necelých pět tisíc. Poslanci a senátoři kvůli snížení mzdy o čtyři procenta budou měsíčně chudší o dva a půl tisíce.

Zákonodárci ale mnohem víc pocítí jiný bod úsporných opatření z dílny ministra financí Eduarda Janoty: zdanění paušálních náhrad. Třeba nezařazená poslankyně Věra Jakubková dosud dostávala měsíční příspěvek 50 tisíc korun na cestování, reprezentaci a kancelářské potřeby. Od nového roku se jí ovšem suma započítá k daňovému základu, který v jejím případě činí 75 tisíc korun. Z padesáti tisíc bude rázem zhruba pětatřicet. Podobných případů bude minimálně 281: tolik je dohromady poslanců a senátorů.

HN v posledních měsících mapovaly, jak politici paušální, nezdaněné náhrady zneužívají. Například místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka si díky nim našetřil pět milionů na nákup luxusního bytu v Praze.

Ústavní opatrnost

Předseda ČSSD Jiří Paroubek je ale přesvědčen, že by politici měli zchudnout ještě víc. Hodlá proto ve čtvrtek ve sněmovně předložit pozměňovací návrh, který by ústavním činitelům pro rok 2010 sebral ne čtyři procenta, ale dvacet. "V době krize musí politici začít s úsporami především sami u sebe," tvrdí expremiér.

Vláda původně skutečně chtěla platy ústavních činitelů snížit až o dvacet procent. Jenže od takového nápadu sami ministři couvli. Báli se, že takovou změnu by následně mohl zrušit Ústavní soud. A jejich obavy jsou zřejmě na místě.

Nejvyšší soudní instance totiž už několikrát rozhodovala o platech soudců. Jeden pokus o zrušení 13. a 14. platů zrušila a stát musel zpětně odebrané peníze vyplatit.

Pak ale ústavní soudci svůj postoj změnili. Když si totiž brněnští soudci stěžovali na zákon, kterým vláda až do roku 2010 zmrazila platy, tedy fakticky zamezila jejich pravidelnému nárůstu, ústavní soud změnu nezrušil. Soudci ale tehdy zdůraznili, že úprava platů v justici musí být proporcionální - tedy stejná jako u ostatních státních zaměstnanců, a také že musí být odůvodněná výjimečnými okolnostmi, třeba tíživou finanční situací státu.

Jde jen o líbivé gesto

V případě šéfa ČSSD, který trvá na snížení platů o pětinu, je proto téměř jisté, že jde jen o líbivé gesto. Sám předseda sociálních demokratů může na základě minulých verdiktů ústavního soudu tušit, že by jeho návrh byl dříve nebo později zrušen. Vláda by totiž jen těžko obhájila, proč ústavním činitelům snížila platy pětkrát víc než státním zaměstnancům.

"Ta čtyři procenta alespoň dávají oproti původních 20 procentům smysl. Reakci kolegů ale mohu těžko předjímat," řekl v pondělí HN prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. Podle něj ale soudci už teď krizi doplácí. Od roku 2008 jim totiž nerostou platy.

Ústavní soud zkoumá návrhy, které ubírají soudcům peníze, velmi pečlivě. Podle soudu ale i doporučení Rady Evropy je totiž dostatečné finanční ohodnocení soudců jednou ze záruk jejich soudcovské nezávislosti.

Chudí politici

Snižování platů politiků je nicméně oblíbená disciplína. Ale s chabými výsledky. Když se pominou návrhy republikánů Miroslava Sládka z 90. let, kteří volali po radikálním ořezání odměn, poprvé se k něčemu odhodlala vláda Vladimíra Špidly v roce 2003. Prosadila na tři roky v rámci úsporných opatření zmrazení platů ústavních činitelů.

Jenže poslanci už rok poté "náhodou" schválili, že jim mzdy opět poskočí. Pak tři roky slibovali, jak vše napraví. Teprve kabinet Mirka Topolánka předloni uspěl a v rámci reformy veřejných financí platy politiků a soudců zmrazil.

Čeští zákonodárci na tom přitom, co se týče srovnání se světem, nejsou nejlépe. V roce 2006 agentura HayGroup zjistila, že zatímco premiéři skandinávských zemí pobírají asi čtyřicet procent platu elitních manažerů, český předseda vlády je jen na desetině příjmů některého z "kapitánů průmyslu".

O kolik se nejen politikům sníží platy (bez zdanění náhrad):

Prezident přijde o tisíce

Snížením základního platu utahování opasků ústavních činitelů nekončí. Kromě toho by měli ještě odvést vyšší daň z vyplácených peněžních náhrad. Výše zdanění se bude řídit podle toho, kolik činí součet náhrad a nově stanovené hrubé mzdy. Z příjmů nad 145 tisíc korun se bude odvádět progresivní daň 23 procent. Například prezident dostává náhrady ve výši 190 600 korun.

Václav Klaus, prezident

Plat dosud: 204.800 Kč
Snížení: -8200 Kč

Miloslav Vlček, předseda sněmovny

Plat dosud: 164.900 Kč
Snížení: -6600 Kč

Přemysl Sobotka, předseda senátu

Plat dosud: 164.900 Kč
Snížení: -6600 Kč

Jan Fischer, premiér

Plat dosud: 164.900 Kč
Snížení: -6600 Kč

Eduard Janota, ministr

Plat dosud: 117.200 Kč
Snížení: -4700 Kč

Miloš Melčák, řadový poslanec

Plat dosud: 61.400 Kč
Snížení: -2400 Kč

Pavel Rychetský, předseda ústavního soudu

Plat dosud: 164.900 Kč
Snížení: -6600 Kč

František Dohnal, prezident NKú

Plat dosud: 142.200 Kč
Snížení: -5700 Kč

Pavel Bém, primátor prahy

Plat dosud: 93.860 Kč
Snížení: -1590 Kč

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB

Plat dosud: 376.500 Kč
Vedení ČNB si kvůli nezávislosti schvaluje platy samo, vládní balíček se banky netýká

Vladimír Remek, europoslanec

Plat dosud: 7. 700 eur
Europoslanci všech zemí nyní berou stejně, vládní balíček nemá na české europoslance vliv