Prezident Václav Klaus nechce o osudu lisabonské smlouvy rozhodovat dříve, než Ústavní soud (ÚS) posoudí připravovanou stížnost některých senátorů z ODS na tuto smlouvu a již podanou stížnost na novely o vázaném mandátu pro vládu. Klaus dával již dříve najevo, že počká na stanovisko ústavních soudců. V dopise místopředsedkyni Senátu Aleně Gajdůškové (ČSSD), jehož text ve čtvrtek zveřejnil na svém webu, tento postoj potvrdil.

"Skupina Vašich kolegů se na mne obrátila 12. května s tím, že připravují stížnost k Ústavnímu soudu, a požádala mne proto, abych ratifikaci odložil a vyčkal rozhodnutí Ústavního soudu. Vyhověl jsem jim, protože kdybych tak neučinil, zbavil bych je práva, které jim ze zákona přísluší," napsal prezident Gajdůškové. Ta ho svým předchozím dopisem žádala, aby vysvětlil, proč smlouvu dosud neratifikoval.

Ze zdržování a obstrukcí obviňují Klause a další kritiky smlouvy nejen čeští zastánci rychlého přijetí tohoto dokumentu, který má určit pravidla budoucího unijního fungování, ale také někteří evropští politici. Minulý týden několik členských států EU na summitu v Bruselu kritizovalo Česko za průtahy.

Ratifikace v současné chvíli by prý byla napadnutelná

První stížnost vůči novelám parlamentních jednacích řádů ohledně vázaného mandátu, který podmiňuje souhlas vlády s převodem pravomocí na EU schválením v obou komorách parlamentu, senátoři předložili počátkem září. Podle nich je neústavní, aby parlament tento přenos schvaloval jinou než ústavní většinou. Nová ústavní stížnost na samotnou smlouvu by měla být namířena proti celému dokumentu.

"V závěru své žaloby (senátoři) ... vyjádřili názor, že sama tato žaloba brání ratifikaci lisabonské smlouvy do doby, než o ní Ústavní soud rozhodne. Z toho důvodu provést ratifikaci nyní není ani možné a bylo by to kdykoli napadnutelné," uvedl prezident na svých stránkách.

Výhrady senátorů prý považuje za závažné a očekává, že ÚS poskytne přesvědčivé odpovědi a vysvětlení a "dostojí i tentokrát své odpovědnosti". "Pouze na takovém základě lze uvažovat o mé ratifikaci. Nyní je třeba vyčkat dalších rozhodnutí Ústavního soudu a teprve na jejich základě uvažovat o dalších možných postupech," uzavírá Klaus.

Lisabon neratifikovaly čtyři země

Ve středu vyšlo najevo, že šéf britských konzervativců David Cameron poslal v létě Klausovi dopis, v němž ho ujišťuje, že když pozdrží svůj podpis lisabonské smlouvy, konzervativci po svém očekávaném vítězství v britských volbách vypíší o smlouvě referendum a budou usilovat o její odmítnutí.

Lisabonskou smlouvu už ratifikovaly všechny členské země kromě čtyř: Německa, Polska, ČR a Irska. V prvních třech zemích dokument schválily tamní zákonodárci a čeká se na podpis hlavy státu. V případě Irska se chystá druhé referendum na 2. října. Nyní však zřejmě převažuje názor, že lidové hlasování dokument schválí.

Pokud se tak stane, podle svých předchozích slibů by pak měl smlouvu záhy podepsat polský prezident Lech Kaczyński. Jeho německý protějšek Horst Köhler tak hodlá učinit již tento pátek. V ČR dokument schválil parlament, prezident ale čeká na senátory, kteří podání své hlavní stížnosti avizovali na 29. září.

Související