Papež Benedikt XVI. v sobotu zahájil na ruzyňském letišti v Praze třídenní návštěvu Česka. Přímo pod schody leteckého speciálu ho uvítali prezident Václav Klaus s manželkou Livií, kardinál Miloslav Vlk a předseda České biskupské konference Jan Graubner.

Hlava katolické církve během návštěvy odslouží mše v Brně a ve Staré Boleslavi. Benedikt XVI. je v Česku poprvé od nástupu do úřadu, zatím posledním papežem, který zemi navštívil, byl v roce 1997 jeho předchůdce Jan Pavel II.

Po vystoupení ze speciálu italské společnosti Alitalia papeže očekávala nastoupená jednotka hradní stráže. Uvítalo ho také asi 50 dětí a mladých lidí v lidových krojích, kteří zastupovali folklórní soubory ze všech krajů republiky.

Na letišti se hlava katolické církve setkala s premiérem Janem Fischerem, oběma vicepremiéry Janem Kohoutem a Martinem Bartákem i s dalšími členy vlády. Na počest papeže zazněly hymny státu Vatikán, jehož hlavou Benedikt XVI. je, a České republiky.

Poté Klaus přednesl uvítací projev, následovala i papežova promluva. Benedikt vyvolal silný ohlas, když zahájil projev v češtině. Pak pokračoval anglicky.

Projev papeže Benedikta XVI. po přistání na letišti v Praze:
 (text pokračuje pod boxem)

Plný text projevu Benedikta XVI. na letišti v Praze, jak ho připravil vatikánský tiskový úřad a který papež s drobnými odchylkami v Praze přednesl:

Pane prezidente,

milí páni kardinálové a bratři biskupové,

vaše excelence,

dámy a pánové! 

Mám velikou radost, že mohu dnes být v České republice a jsem hluboce vděčný vám všem za srdečné přivítání. Děkuji panu prezidentu Václavu Klausovi za jeho pozvání navštívit tuto zemi a za jeho milá slova. Je mi ctí, že jsou zde přítomni představitelé občanského a politického života a jim, jakožto i všemu českému lidu, adresuji svůj pozdrav. Protože jsem zde především na návštěvě katolických společenství Čech a Moravy, zdravím srdečně a bratrsky pana kardinála Vlka, arcibiskupa pražského, Monsignora Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého a předsedu České biskupské konference, a všechny přítomné biskupy a věřící. Byl jsem obzvlášť dojat, když jsem od mladé dvojice obdržel dary typické pro kulturu tohoto národa, spolu s hroudou rodné země. To mi připomíná, jak hluboce je česká kultura proniknuta křesťanstvím, neboť - jak známo - tyto dary, chléb a sůl, mají zvláštní význam v symbolice Nového zákona.

Jestliže celá evropská kultura byla hluboce formována křesťanským dědictvím, platí to obzvláště pro české země, neboť díky misijnímu působení Cyrila a Metoděje v 9. století získal staroslovenský jazyk poprvé psanou podobu. Tito apoštolové slovanských národů a zakladatelé jejich kultury jsou po právu uctíváni jako patroni Evropy. Stojí pak za zmínku, že tito dva velcí svatí byzantské tradice se zde setkali s misionáři původem z latinského Západu. České země byly historiky a územně - tím, že se nacházejí v srdci evropského kontinentu na křižovatce Severu a Jihu, Východu a Západu - místem setkávání různých národů, tradic a kultur. Nelze popřít, že to, co někdy bylo příčinou třenic, se dlouhodobě ukázalo jako plodné setkání. Odtud pramení rozhodující role českých zemí v intelektuálních, kulturních a náboženských dějinách Evropy, občas byly bitevním polem, častěji však mostem.

Brzy si připomenete dvacáté výročí "sametové revoluce", kterou šťastně a pokojně skončilo mimořádně těžké období této země, období, v němž myšlenková a kulturní výměna byla přísně kontrolována. Spolu s vámi i s vašimi sousedy děkuji za vaše osvobození od těchto despotických režimů. Jestliže pád berlínské zdi byl předělem ve světových dějinách, tím více to platí pro země střední a východní Evropy. Ty tím získaly místo, které jim jako svrchovaným náleží ve společenství národů.

Nelze nicméně podceňovat následky čtyřicetiletého politického útlaku. Mimořádnou tragédií pro tuto zemi byl tvrdý pokus tehdejší vlády umlčet hlas církve. V průběhu vašich dějin, od času svatého Václava, svaté Ludmily a svatého Vojtěcha, až po svatého Jana Nepomuckého zde žili stateční mučedníci, jejichž věrnost Kristu promlouvala hlasem silnějším a výmluvnějším, než byl hlas jejich vrahů. Tento rok si připomínáme čtyřicáté výročí smrti Božího služebníka kardinála Josefa Berana, pražského arcibiskupa. Chci zde projevit úctu jemu a jeho nástupci, kardinálu Františku Tomáškovi, kterého jsem měl čest poznat osobně.

Oba byli nezdolnými svědky křesťanské víry tváří v tvář pronásledování. Tito, a dalších bezpočet odvážných kněží, řeholníků a laiků, mužů a žen, uchovali v této zemi živý plamen víry. Dnes, kdy byla obnovena náboženská svoboda, vyzývám všechny obyvatele této republiky, aby znovu objevili křesťanské tradice, které formovaly jejich kulturu. Povzbuzuji též křesťanské společenství, aby byl jeho hlas slyšet, když celá země musí čelit výzvám nového tisíciletí. "Bez Boha člověk neví, kam má jít, ani není schopen pochopit, kdo je" (Caritas in veritate, 78). Pravda evangelia je pro zdravou společnost nepostradatelná, protože otevírá naše srdce naději a umožňuje nám objevit naši nezcizitelnou důstojnost Božích dětí.

Vážený pane prezidente, znám vaše přání, aby náboženství hrálo větší roli v záležitostech této země. Prezidentská zástava vlající nad Pražským hradem hlásá heslo "Pravda vítězí" - je mým upřímným přáním, aby světlo pravdy dále vedlo tento národ, který byl ve svých dějinách tolik požehnaný svědectvím velkých světců a mučedníků. V tomto věku vědy je poučné připomenout si příklad Johanna Gregora Mendela, augustiniánského opata z Moravy, jehož průkopnické výzkumy položily základy moderní genetice. Jemu jistě nebylo určeno napomenutí jeho patrona, svatého Augustina, který si stěžoval, že mnozí „více tíhli k obdivování faktů, místo aby hledali jejich příčiny“ (Epistula 120,5, srov. Jan Pavel II, Oslava památky opata Gregora Mendela u příležitosti prvního století od jeho smrti, 10. března 1984, 2). Skutečnému pokroku lidstva nejlépe prospívá právě takový soulad mezi moudrostí víry a intuicí rozumu. Kéž by se český lid mohl vždy těšit z plodu tohoto šťastného spojení.

Zbývá mi jen zopakovat díky vám všem a říci, že jsem se opravdu velmi těšil na tyto dny mezi vámi v České republice, kterou hrdě nazýváte „země česká, domov můj“. Srdečné díky.

"Přicházím do Česka, abych znovu objevoval křesťanskou tradici. Bez Boha člověk neví jakou cestou se vydat a co je nezbytné pro něho a jeho společnost. S ním nalézáme naději a možnost života v důstojnosti," řekl papež.

Ve svém projevu připomněl i statečnost slavných českých svatých Václava, Ludmily a Vojtěcha i české kardinály Josefa Berana a Františka Tomáška, kteří podle něj byli v čase nesvobody "nezdolnými svědky křesťanské víry". V roce dvacátého výročí sametové revoluce vyzval Čechy, aby znovu objevili křesťanské tradice, které formovaly jejich kulturu.

Poklonil se Jezulátku

Po krátkém projevu zamířil Svatý otec na návštěvu kostela Panny Marie Vítězné. Uctil světoznámou sošku Pražského Jezulátka, k níž se lidé obracejí s žádostmi o vyslyšení svých proseb. Papež Jezulátku do malostranského kostela přinesl novou zlatou korunku. Je to nejvyšší liturgický projev úcty, jaký lze malému pražskému Ježíškovi prokázat.

Před kostelem hlavu katolické církve čekal dav jeho příznivců, kteří jásali a skandovali "Ať žije papež!". Slyšet bylo stejné provolání i ve slovenštině, angličtině či italštině. Papeže uvítal primátor Pavel Bém a starostové pražských částí. Bém papeži předal symbolický klíč od Prahy, následně se hlava katolické církve podepsala do zlaté knihy města. 

V dalších dnech Benedikt XVI. zamíří také do Brna a Staré Boleslavi. 

Nedělní mše s papežem v Brně se zúčasní na 100.000 věřících a asi tisícovka kněží. O den později se na mši ve Staré Boleslavi čeká zhruba 50 tisíc věřících a 700 duchovních.

Papež Benedikt XVI., který přijel na pozvání české katolické církve a prezidenta Václava Klause, bude v Česku až do pondělí. O jeho pohyb se během návštěvy bude starat až 450 vojáků, na 300 elitních policistů včetně asi sedmi osobních strážců a také řidičů papežova vozidla "papamobilu". 

 

Přísná kontrola

Jedna z věřících přítomných u papežova přistání ČTK řekla, že Kancelář prezidenta republiky oslovila vybrané farnosti a jejich zástupci pak mohli vítat Benedikta XVI. na letišti. Zájem podle ní výrazně překonal počet lidí, kteří se na papežovo uvítání nakonec dostali. Na letišti byly zhruba dvě stovky lidí.

"Stojíme asi 30 metrů od pódia, takže máme bezvadný výhled. Hudba hradní stráže tu už zhruba hodinu před papežovým přistáním hrála a dostali jsme malé občerstvení a vlaječky," řekl redakci iHNed.cz jeden z věřících.

Podle něj provázela vstup na letiště přísná bezpečnostní opatření. "Kromě klasického bezpečnostního rámu na nás čekal i policejní pes, který očuchal fotoaparáty a brašny. Také jsme museli před policisty vypnout a znovu zapnout fotoaparáty i mobilní telefony," popsal návštěvník akce.