Už za úsvitu přišli někteří věřící na letiště v Brně-Tuřanech, kde na improvizovaném pódiu sloužil nedění mši papež Benedikt XVI. Na historicky první návštěvu hlavy katolické církve v moravské metropoli přijeli poutníci také ze Slovenska, Polska, Rakouska či Německa, v publiku zavlála dokonce i brazilská vlajka. Někteří v místě mše stanovali přes noc.

Dvouhodinové kázání si tu nakonec vyslechlo asi 120 tisíc poutníků. Papež si za hlavní téma zvolil naději. O té se již při přivítání zmínil také brněnský biskup Vojtěch Cikrle.  Ten poděkoval Benediktu XVI. za naději, kterou přichází upevnit a povzbudit. "Vás ať naopak povzbudí početná přítomnost rodin. I jejich jménem Vás vítám," uvedl brněnský biskup.

Symbolem naděje byla také ohromná kotva, která zdobila pódium v Tuřanech. Dvanáct metrů vysoké umělecké dílo bude po skončení papežské návštěvy trvale umístěno na nábřeží Brněnské přehrady. "Původně měla být kovová kotva, natřená na bílo, po mši zrecyklována. Byla by to ale škoda," uvedla mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

Zničen nebude ani dvanáctimetrový kříž, který je druhým symbolem dnešního setkání s hlavou katolické církve. Netradiční je tím, že na místě pěti Kristových ran jej zdobí skleněné koule. Kříž bude vztyčen v Kapucínských zahradách.

Radikální výzva pro víru

Papež, jehož cesta v České republice je zejména pastorační, věřícím připomněl více než tisíciletou tradici křesťanství v zemi. Dnes se ale podle něj Česká republika stejně jako další země nachází "v kulturní situaci, která je často radikální výzvou pro víru, a tedy i pro naději". Víra v boha i naděje byla podle něj v moderní době přemístěna pouze do soukromé a pozemské roviny, zatímco v běžném a veřejném životě se prosadila víra ve vědecký a ekonomický pokrok.

Tento pokrok může být podle papeže dvojznačný - otevírá možnosti pro dobro, zároveň má však i negativní dopady. "Technické vynálezy a zdokonalení společenských struktur jsou důležité a jistě potřebné, leč nestačí k tomu, aby zaručily morální blaho společnosti," uvedl. Člověk podle papeže potřebuje být osvobozen od materiální tísně, mnohem podstatnější však je, aby se zachránil před zlem, které postihuje ducha.

Mezi záležitosti vědeckých objevů, které mohl mít papež na mysli, pravděpodobně patří například genetická manipulace s lidskými embryi, proti níž mimo jiné vystupuje.

Ateistický národ

Návštěvy papeže v Česku si všímají i světová média. Britský server BBC uvedl, že papež "vyzval silně sekulární národ, aby znovuobjevil křesťanské tradice" a připomněl na represe katolické církve v dobách komunismu.

Také americký deník The New York Times upozornil, že pro projev o nutnosti náboženské obrody si papež nevybral zrovna nejvhodnější zemi a že ho v České republice čeká "skličující výzva". "Když přijede na návštěvu papež, město zbrzdí ve svém každodenním shonu. Ale ne tady v české metropoli, kde cedule hlásající papežovu návštěvu a vítající davy prostě chybí," popisuje Američanům atmosféru v Praze reportér listu.

Také německý server Deutshce Welle (DW) informuje své čtenáře, že papeže čeká "namáhavý boj, který by přivedl náboženskou obrodu do země, která zůstává silně ateistická i dvacet let po pádu komunismu." DW připomíná, že při sčítání obyvatel v roce 2001 zaškrtlo kolonku bez vyznání šedesát procent Čechů.

Čtvrtá návštěva

Podle některých úvah si Benedikt XVI. vybral za cíl své cesty právě Brno, protože jižní Morava z těchto statistik vyčnívá jako tradičně nábožensky založený region.

Hlava katolické církve do České republiky zavítala hlava počtvrté od roku 1989. Po třech návštěvách Jana Pavla II. přijíždí jeho nástupce poprvé. Účast věřících na nedělní bohoslužbě je zejména kvůli historickým a společenským okolnostem nesrovnatelná s návštěvou prvního vystoupení Jana Pavla II. v roce 1990, kdy na mši na pražskou Letnou přišlo na půl milionu věřících.

V polovině 90. let přišlo na papežovu mši již jen asi sto tisíc lidí a na poslední setkání s Janem Pavlem II. přišlo v roce 1997 přibližně stejně lidí, kolik jich dnes zavítalo do Brna na setkání s Benediktem XVI. Charisma, které podle mnohých měl polský rodák Jan Pavel II., podle počtu účastníků dnešního setkání zjevně nechybí ani jeho nástupci.

Související