Ústavní soud (ÚS) nelení a dál pokračuje s projednáváním stížnosti skupiny senátorů na Lisabonskou smlouvu, kterou v úterý obdržel. Ještě týž den svolal předseda Pavel Rychetský mimořádné zasedání pléna, na kterém soudci rozhodli, že o návrhu na přezkoumání rozhodnou přednostně.

Ve čtvrtek rozeslal soud kopie ústavní stížnosti k vyjádření prezidentovi, vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu. "Do dvou týdnů budeme mít stanoviska všech účastníků, ta musíme vyhodnotit. V každém případě to nebudeme vůbec zdržovat, chceme rozhodnout, co nejdříve," zopakoval Rychetský, který je zároveň soudcem-zpravodajem celé záležitosti, ve čtvrtek v rozhovoru pro Rádio Česko.

Kdy by mohl Ústavní soud o senátní stížnosti rozhodnout? Podle Rychetského je návrh rozsáhlý, a verdikt proto nelze očekávat v řádu týdnů. "Ale myslím, že první, a nevím, jestli i poslední jednání, protože nevíme, co vše zazní ze strany účastníků, by mohlo být do měsíce," dodal pro Rádio Česko.

Stížnost senátorů má mezery 

Výroky soudu mohou být podle Rychetského tři. Výrok číslo jedna: Přezkoumávaná Lisabonská smlouva je v konkrétních pasážích v rozporu s ústavním pořádkem, výrok druhý: Lisabon s Ústavou nekoliduje. A teoreticky vzato je možný výrok, že návrh se odmítá jako zjevně neopodstatněný eventuálně nepřípustný, vysvětlil Rychetský. "Nehodlám ale verdikt v tuto chvíli předjímat," řekl předseda ÚS.

Pavel Rychetský v rozhovoru pro rádio naznačil, že již nyní vykazuje stížnost některé nedostatky. Senátoři například chtějí, aby soud podal výkladová stanoviska, vysvětlil tedy některé pasáže. "Český Ústavní soud tuto kompetenci nemá. Nepodává výklady, ale řeší spory. V těchto sporech v rámci řízení samozřejmě interpretuje ústavu, ale nemůže na objednávku podávat výklad, jak si to teď představuje skupina senátorů," upřesnil Rychetský ve vysílání Rádia Česko.

Chybí ratifikace Česka, Polska a Irska 

Česká republika je spolu s Polskem poslední zemí, kde k ratifikaci Lisabonské smlouvy chybí podpis hlavy státu. Úmluvu o novém uspořádání Evropské unie již dříve odmítlo Irsko, v pátek o ní místní občané budou znovu hlasovat v referendu. Podle jeho výsledku se zachová polský prezident.

Skupina 17 senátorů podala stížnost na Lisabonskou smlouvu jako celek. Vadí jim i tzv. římská smlouva o samotném založení EU a maastrichtská úmluva o hlubší integraci unie. Podle senátorů připouštějí jako dílčí cíl evropské integrace vznik společné evropské obrany, přičemž vlastní obrana je pravomoc, která musí vždy zůstat svrchovanému státu zachována, má-li zůstat svrchovaným.

"Důvodem je též to, že tyto smlouvy jako konečný cíl evropské integrace nevylučují vznik společného evropského federálního státu," míní předkladatelé návrhu. Ze společenství evropských států by se pak stal superstát, varují senátoři.