Už na začátku vyšetřování údajné úplatkářské kauzy tehdy ještě starosty Vsetína Jiřího Čunka udělalo Krajské státní zastupitelství v Ostravě respektive jeho pobočka v Olomouci zásadní chybu. Místo, aby případ dozorovali žalobci ze Vsetína, předalo krajské zastupitelství kauzu do Přerova. Podle rozsudku Nejvyššího soudu tímto krokem porušilo zákon.

Verdikt upozorňuje státní zástupce na to, jak mají v obdobných případech postupovat," řekl mluvčí soudu Petr Knötig.

S žádostí o přezkoumání okolností trestního řízení se na soud obrátila ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Ve své stížnosti, adresované soudu, uvedla, že zákon mohl být porušen i v neprospěch Čunka. Soud jí dal za pravdu.

Rozsudek už má jen akademický význam. Rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona totiž nesmí člověku, jehož se týká, nijak přitížit. Na samotnou kauzu vliv nemá, protože ta už byla uzavřena.


Stížnost se týkala také šéfa vsetínské firmy H&B Real Petra Hurty, jenž měl údajně Čunkovi dát půl milionu korun za pomoc při privatizaci bytů ve Vsetíně.

Při zahájení trestního řízení s Čunkem a Hurtou vzniklo podezření, že někdejší vsetínský starosta Čunek má kontakty s tamním státním zastupitelstvím, které kauzu dozorovalo. Krajské státní zastupitelství v Ostravě proto spis Vsetínu odebralo a předalo státnímu zastupitelství do Přerova. Čunkovu kauzu mělo dozorovat v úseku trestního prověřování, čehož se ale žalobci nedrželi.

Advokát: Za vším stála severomoravská justiční mafie

Když pak byl Čunek obviněn z přijímání úplatku, podal si proti tomu stížnost. Přerovské státní zastupitelství ji zamítlo. Jenže podle názoru Nejvyššího soudu na to nemělo právo. Rozhodnutí, že případ patří do Přerova totiž platilo jen po dobu, kdy policisté pouze sbírali k případu důkazy - po Čunkově oficiálním obvinění už nic dělat nesměli. Ledaže by jejich nadřízení znovu rozhodli, že budou dál na kauzu dohlížet oni a ne kolegové ve Vsetíně. A to se nestalo.

"Proto nezbylo, než rozhodnutí přerovského zastupitelství zrušit," řekl soudce NS Petr Šabata. O Čunkově stížnosti měli podle dnešního verdiktu rozhodnout žalobci ve Vsetíně. Jejich přátelské vztahy s bývalým starostou města se neprokázaly.

Čunek se dnešního jednání nezúčastnil, na odpoledne svolal tiskovou konferenci. Jeho advokát Radek Závodný z něj odcházel viditelně spokojený. Soudu řekl, že za celou uměle vytvořenou kauzou Čunek stála "severomoravská justiční mafie", která chtěla zničit populárního lidoveckého senátora a druhého nejoblíbenějšího politika v zemi.

Čunek možná zváží právní kroky

Závodný připustil, že po dnešním verdiktu může vsetínský exstarosta učinit právní kroky proti přerovskému a ostravskému státnímu zastupitelství. "A jak znám pana Čunka, jistě to jen tak nenechá," uvedl Závodný bez dalších podrobností. Sám senátor Čunek se k tomu odpoledne nevyjádřil, uvedl ale, že podle něj je celá kauza absolutně uzavřená.

Čunek slíbil také zveřejnit na internetu všechny spisy související s případem, který pokládá za vykonstruovaný, aby se s nimi lidé mohli seznámit. 

Kovářová si materiály o Čunkově kauze vyžádala na konci května od nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Ministryně si k případu nechala zpracovat expertizy. Odborníci se ve svých závěrech neshodli, podle některých z nich vznikly při vyšetřování chyby. Kovářová se proto obrátila na Nejvyšší soud.

Kauza údajné Čunkovy korupce hýbala českou politikou více než rok. Policie lidoveckého předsedu obvinila v únoru 2007 z přijetí půlmilionového úplatku od realitní společnosti.

Jihlavský státní zástupce Arif Salichov však později stíhání Čunka opakovaně zastavil. Čunek kvůli obvinění na čas odešel z vlády, po zastavení stíhání se vrátil, poté však znovu a za jiných okolností oznámil odchod. Důsledkem Čunkovy kauzy je řada dalších trestních stíhání a žalob.


 

Vývoj kolem údajné korupční kauzy lidoveckého expředsedy a bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka:

 

18. prosince 2006 - Deník Mladá fronta Dnes informoval o vyšetřování nového šéfa KDU-ČSL Čunka pro podezření z korupce (Čunek byl od roku 1998 do února 2007 starostou Vsetína, v říjnu 2006 se stal senátorem, od prosince 2006 do května 2009 byl šéfem KDU-ČSL, vicepremiérem byl od ledna do listopadu 2007 a poté od dubna 2008 do ledna 2009). Policie začala v listopadu 2006 Čunka podezírat z toho, že jako starosta Vsetína vzal v únoru 2002 od firmy H&B REAL půlmilionový úplatek za prodej většinového podílu města ve firmě Vsetínské byty. Hlavní svědkyní v případu byla Čunkova někdejší sekretářka na radnici Marcela Urbanová.

7. února 2007 - Senát zbavil Čunka imunity, o dva dny později policie politika obvinila z přijetí úplatku.

27. dubna 2007 - Policie ukončila vyšetřování Čunkovy kauzy, začátkem června odebralo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) případ přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přidělilo ji státnímu zástupci Arifu Salichovovi do Jihlavy. Důvodem byla dle nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké procesní chyba.

6. srpna 2007 - Salichov zastavil Čunkovo stíhání kvůli vadám v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích svědkyně Urbanové.

1. listopadu 2007 - Vesecká nařídila, aby Čunkovo stíhání pokračovalo. Čunek oznámil, že kvůli znovuotevření případu odejde z vlády, demisi podal 7. listopadu.

20. listopadu 2007 - Salichov podruhé zastavil Čunkovo stíhání kvůli údajnému úplatku. Rozhodnutí potvrdilo i NSZ.

Leden 2008 - Několik vysokých činitelů justice v čele s Veseckou podalo občanskoprávní žalobu kvůli výrokům bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové o justiční mafii. Středočeský krajský soud loni v červnu rozhodl, že se Benešová omlouvat nemusí. V březnu odvolací soud verdikt soudce Vojtěcha Cepla mladšího zrušil a vrátil věc k novému projednání, v němž ale musí rozhodovat jiný soudce.

2. dubna 2008 - Čunek se stal znovu členem vlády.

14. května 2008
- Čunek po půlročním váhání zveřejnil usnesení o zastavení svého trestního stíhání.

6. května 2008 - Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) si na prověrku původu Čunkova majetku najal americkou detektivní kancelář Kroll. Pokud by audit Čunkovy rodinné finance neobjasnil, chtěl na protest odejít z vlády.

5. června 2008 - Čunek vypovídal před olomouckým okresním soudem v kauze vsetínského místostarosty Jaromíra Kudlíka. Podle státního zástupce poskytl Kudlík Čunkovi falešné alibi na dobu, kdy údajně vzal půlmilionový úplatek. Kudlíka letos v červnu soud pravomocně zprostil obžaloby.

14. května 2008 - Přerovský soud se začal zabývat obžalobou zlínského podnikatele Romana Vaškůje a Petra Šmiřáka z podplácení a dalších trestných činů. Oba muži se údajně pokusili v únoru 2007 ovlivnit Urbanovou ve prospěch vicepremiéra. Kauza dosud neskončila, Vaškůj je na útěku.

13. června 2008 - Kriminalisté obvinili svědkyni v údajné korupční kauze Urbanovou z křivé výpovědi. Podle nich lhala o okolnostech, za jakých Čunek jako vsetínský starosta přijal v roce 2002 údajný půlmilionový úplatek. Státní zástupkyně stíhání Urbanové letos v září definitivně zastavila.

13. července 2008 - Vicepremiér Martin Bursík (SZ) řekl, že Schwarzenbergův audit nepřinesl argumenty k tomu, aby žádal Čunkovo odvolání z vlády. Premiér Topolánek potvrdil, že jeho kabinet neopustí ani Schwarzenberg ani Čunek. Podle Topolánka audit nepotvrdil podezření z korupce.

12. ledna 2009 - Čunek oznámil odchod z vlády, nikoli však v souvislosti s údajnou korupční kauzou.

18. srpna 2009 - Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová oznámila, že v Čunkově údajné korupční kauze podá stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu (NS). Kovářová chtěla, aby NS znovu přezkoumal okolnosti případu. Ministryně upozornila na to, že bezprostředně po zahájení trestního stíhání Čunka chyběl v kauze dozor státního zástupce.

1. října 2009 - NS rozhodl, že při vyšetřování údajné Čunkovy korupce byl porušen zákon. V době, kdy bylo s Čunkem zahájeno trestní řízení, scházel řádný dozorový státní zástupce. Rozsudek má jen akademický význam, na samotnou kauzu vliv nemá.

Zdroj: ČTK