Vyplynulo z nich, že stavba úseku mezi dálnicí D1 a Slivencem, která má ulevit přetížené jižní části hlavního města, bude přibližně o čtyři měsíce zpožděna. Navíc HN zjistily, že stavba celého vnějšího okruhu se oproti posledním odhadům prodražila o zhruba 18 miliard korun.

„Ceny mají dynamický vývoj. Nedají se srovnávat s těmi, které byly před lety,“ řekl k tomu šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík.

Jako v mariáši

Ještě v únoru roku 2001 se česká vláda usnesla na tom, že po okruhu budou řidiči jezdit v roce 2008 a bude stát necelých 39 miliard korun. O čtyři roky později upozornil Nejvyšší kontrolní úřad na to, že okruh bude hotový až v roce 2012 a bude stát 47,5 miliardy. Ještě v roce 2005 se odhad ceny zvýšil na 53 miliard.

Nyní ministerstvo dopravy představilo další čísla. Dokončit naplánované úseky okruhu bude stát bezmála 71 miliard korun a nikdo nedokáže říci, kdy budou hotovy. Vyplývá to z harmonogramu výstavby silnic a železnic, který vláda upravovala kvůli finanční krizi.

Na úseky, propojující brněnskou s hradeckou dálnicí a ústeckou s mladoboleslavskou silnicí, nejsou podle vládního harmonogramu v letech 2010 a 2012 vyčleněny žádné finanční prostředky. Nemluvě o propojení ústecké a slánské silnice, kde se bojuje o vedení trasy u Suchdolu.

V Česku se navíc prodražují i další stavby. Například dva tunely v Brně, které se mají stát součástí městského okruhu, měly vyjít na 5,5 miliardy korun. Nyní se počítá s částkou 8,4 miliardy. Stavba je dražší údajně kvůli špatnému podloží.

Že se v Česku staví za státní peníze draho, upozornila před pár týdny i Národní ekonomická rada vlády. Ekonomové vycházeli ze srovnání Eurostatu, který porovnával rozdíly mezi investicemi na soukromou bytovou výstavbu a veřejné infrastrukturní zakázky. Ty jsou oproti soukromým o 62 procent dražší.

Lidé chtějí vyvlastnění

Za protažení jižní části pražského okruhu, který je jednou z nejdůležitějších staveb v zemi, může podle ŘSD nepovedený výkup pozemků. „Lidé chtějí být vyvlastňováni, protože za pozemek dostanou vyšší cenu. A to celý proces protahuje. Na úseku 512 od brněnské dálnice jsme museli vyvlastňovat dokonce 90 procent pozemků,“ řekl Alfred Brunclík.

Situaci měl napravit nový vyvlastňovací zákon, který povoloval začít stavět i na pozemcích, o které probíhá soudní spor. Sněmovna ho ale smetla ze stolu. Proti jejímu přijetí byl i tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Varoval, že norma může být v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

ctete-v-patek-530.gif

 

Související