Gotické sklepy podle mluvčí pražského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeňky Kalové dokládají gotickou zástavbu u dnešní Spálené ulice. Domy, ke kterým sklepy patřily, byly strženy koncem 70. let minulého století při stavbě stanice metra Národní třída.
Archeologové věděli, že pod domy sklepy byly. Netušili ovšem, jak moc je výstavba metra poškodila. Obávali se například, že je stavaři nechali zalít betonem. "Dochovaly se v autentickém stavu. Není pochyb, že odhalené objekty představují významný doklad historické zástavby místa," uvedla Kalová.
Výzkum nad stanicí metra Národní třída začal v srpnu. Vědcům se již díky vykopávkám podařilo například dokázat, že na toto místo na pomezí Nového a Starého Města zasahovalo osídlení z 12. století. V základech zbořených domů nalezli také náhrobky ze zaniklého blízkého židovského hřbitova.
Místní archeologický výzkum považují pracovníci NPÚ za jedny z nejdůležitějších vykopávek v historickém centru města posledních let. Ve středověku se poblíž zkoumaného místa nalézala osada Újezd u svatého Martina, vedla tudy také cesta ze Starého Města na Vyšehrad. Podél ní se mohlo již v době raného středověku nacházet osídlení. Archeologové chtějí na místě probádat téměř 3500 metrů čtverečních.
Vykopávky u Národní třídy srovnávají archeologové s rozsáhlým výzkumem pod obchodním centrem Palladium na náměstí Republiky. Při něm vědci například objevili prsten, který jako nejstarší movitý předmět dokazuje židovskou přítomnost v pražské aglomeraci, odkryli základy honosných nekamenných domů nebo kamenného románského paláce.
Mezi 12 nejvýznamnějších výzkumů posledních let v Praze archeologové podle Miroslavy Šmolíkové z Muzea hlavního města Prahy řadí například neolitický rondel z pražské Ruzyně, který pravděpodobně sloužil jako kultovní centrum místní osady. Za velmi důležitý považují také nález keltských hrobů.
Archeologové věděli, že pod domy sklepy byly. Netušili ovšem, jak moc je výstavba metra poškodila. Obávali se například, že je stavaři nechali zalít betonem. "Dochovaly se v autentickém stavu. Není pochyb, že odhalené objekty představují významný doklad historické zástavby místa," uvedla Kalová.
Výzkum nad stanicí metra Národní třída začal v srpnu. Vědcům se již díky vykopávkám podařilo například dokázat, že na toto místo na pomezí Nového a Starého Města zasahovalo osídlení z 12. století. V základech zbořených domů nalezli také náhrobky ze zaniklého blízkého židovského hřbitova.
Místní archeologický výzkum považují pracovníci NPÚ za jedny z nejdůležitějších vykopávek v historickém centru města posledních let. Ve středověku se poblíž zkoumaného místa nalézala osada Újezd u svatého Martina, vedla tudy také cesta ze Starého Města na Vyšehrad. Podél ní se mohlo již v době raného středověku nacházet osídlení. Archeologové chtějí na místě probádat téměř 3500 metrů čtverečních.
Vykopávky u Národní třídy srovnávají archeologové s rozsáhlým výzkumem pod obchodním centrem Palladium na náměstí Republiky. Při něm vědci například objevili prsten, který jako nejstarší movitý předmět dokazuje židovskou přítomnost v pražské aglomeraci, odkryli základy honosných nekamenných domů nebo kamenného románského paláce.
Mezi 12 nejvýznamnějších výzkumů posledních let v Praze archeologové podle Miroslavy Šmolíkové z Muzea hlavního města Prahy řadí například neolitický rondel z pražské Ruzyně, který pravděpodobně sloužil jako kultovní centrum místní osady. Za velmi důležitý považují také nález keltských hrobů.
