Stále víc Američanů v nejisté době hospodářské recese místo tradičních kreditních karet používá karty debetní. Zatímco na kreditní karty se peníze půjčují, často za vysoký úrok, debetní karty se používají k čerpání peněz z účtu. Lidé se bojí například toho, že nebudou schopni uhradit úroky na kreditní kartě, ale i toho, že na úvěr utratí více, než by chtěli. Informoval o tom list The Washington Post.

"Lidé své peníze spravují jinak," řekl deníku David Robertson, jehož firma se zabývá sledováním trhu kreditních karet. "Zcela jasně nastala situace, kdy pracující lidé mají obavy z recese a provádějí více debetních transakcí," dodal.

Jeho slova deníku potvrdila i Trish Prestonová, která má debetní karty na starost ve společnosti MasterCard. Podle ní změna poměru sil mezi kreditními a debetními kartami dobře vypráví příběh recese.

"Vezměte si, co se nyní děje v ekonomice. Elektronika, nábytek, šperky jsou všechny citlivé na stav hospodářství. Zároveň jde o zboží, které se tradičně nakupovalo pomocí kreditních karet," uvedla. Debetní karty se naopak používají pro nákup nezbytností, jako jsou potraviny či benzin.

Kdo s koho?

Společnost Visa podle deníku The Washington Post letos na jaře oznámila, že objem transakcí pomocí debetních karet poprvé v historii překonal kreditní transakce. V roce 2008 činil 206 miliard dolarů, což bylo o tři miliardy více, než kolik firma zaznamenala u kreditních karet.

MasterCard zase za první polovinu letošního roku zaznamenala u debetních karet nárůst o 4,1 procenta na 160 miliard dolarů, zatímco objem u kreditních karet poklesl o 14,8 procenta na 233 miliard dolarů.

"Spotřebitelé jsou racionální jednotlivci, takže změní své chování tak, aby to odpovídalo jejich současné ekonomické situaci," řekl deníku konzultant Joe Strumello. Podle něj spotřebitelé nyní o úhradách nákupů více přemýšlejí a kreditní karty si nechávají jenom na velké útraty.

Kreditní karty přitom podle amerického deníku posledních 30 let ve Spojených státech převládaly jako preferovaný způsob placení generace poválečného baby boomu a jejích dětí, hlavně za velké nákupy. Předtím lidé používali hotovost, bankovní půjčky či splátky. Kreditní karty se ve Spojených státech poprvé objevily zhruba před 50 lety, masověji se ale začaly šířit až v 70. letech.

Zatímco lidé narození po válce kreditní karty používali zodpovědně, jejich děti, které vyrůstaly v době prosperity 80. a 90. let, karty používaly k dlouhodobým půjčkám. A půjčovaly si příliš mnoho, podotkl deník The Washington Post.

Problém jménem zodpovědnost

Nesplácené půjčky na kreditních kartách tak nyní představují značnou zátěž nejen pro řadu spotřebitelů, ale i pro banky. Podle některých expertů finanční ústavy ohrožují podobně jako rizikové hypotéky, jež stály na počátku finanční krize, která přerostla v nejhorší hospodářskou recesi od konce druhé světové války.

Odborníci si nyní kladou otázku, zda je změna chování amerických spotřebitelů trvalá. Podle Lewise Mandella z Washingtonské univerzity by tomu tak mohlo být. Potomci současné generace se prý poučí z lekce, které kreditní karty udělily jejich rodičům.

Současná nechuť ke kreditním kartám ale podle jiných odborníků také částečně souvisí s pochybnými praktikami společností, které je vydávají. V květnu totiž byl ve Spojených státech přijat zákon, který by měl omezit úroky a poplatky na kreditních kartách. Jejich vydavatelé od té doby omezily poskytování úvěrů a zvýšily úroky, což řadu spotřebitelů odradilo.

Zrádné poplatky se ale nevyhnuly ani debetním kartám. Mnoho bank v USA jejich uživatelům automaticky a bez jejich předchozího souhlasu umožňuje čerpat z nich víc, než mají na účtu. Ale za poplatek, který v průměru činí 35 dolarů (přes 600 korun). Kongres nyní zvažuje zákon, podle něhož by banky musely mít souhlas majitele účtu, než mu umožní ho přečerpat.

I tak ale debetní karty zřejmě dále porostou. Podle analytické firmy TowerGroup jejich podíl na trhu poroste až do roku 2015.