Česká republika by si před ratifikací měla podobně jako Polsko a Velká Británie vyjednat trvalou výjimku z listiny základních svobod v Lisabonské smlouvě, prohlásil na páteční tiskové konferenci prezident Václav Klaus.

Ten se mimo jiné obává, že listina by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety. Podle prezidenta totiž umožňuje přezkoumávat již platná rozhodnutí českých soudů.

Jeho obavy se tak týkají možných majetkových nároků občanů bývalého Československa odsunutých po druhé světové válce. "(Lisabonská smlouva) povede k ohrožení právní jistoty občanů a stability vlastnických vztahů v naší zemi," prohlásil Klaus.

Prezident vyjádřil přesvědčení, že je možné výjimku prosadit. Dá se to podle něj vyřešit poměrně rychle, "byť nestandardním postupem". Zdůraznil také, že jeho požadavek nemá nic společného se stížností skupiny senátorů na Lisabonskou smlouvu, kterou nyní projednává Ústavní soud. Až do rozhodnutí soudu Klaus nemůže dokument ratifikovat. 

Prezident rovněž kritizoval švédského premiéra a předsedu Evropské rady Frederika Reinfeldta za to, že ve čtvrtek jako první o jeho požadavku na doplněk Lisabonské smlouvy informoval média. Reinfeldt to udělal po telefonátu s Klausem, obsah rozhovoru ale byl podle prezidenta důvěrný. 

Prohlášení Václava Klause k ratifikaci Lisabonské smlouvy
(text pokračuje pod boxem) 

Úvodem mi dovolte říci, že jsem s tiskovou konferencí na toto téma počítal o něco později, určitě ne už dnes odpoledne. Po včerejším (čtvrtečním) telefonátu se švédským premiérem Reinfeldtem, respektive po jeho určité indiskreci o obsahu našeho rozhovoru, o kterém jsme se dohodli, že bude důvěrný, vznikla řada spekulací, které chci tímto zastavit.

I dnešní jednání s předsedou Evropského parlamentu J. Buzkem mne vede k závěru, že už musím něco konkrétnějšího o svém postoji k tomuto problému veřejně říci.

Nechtěl jsem tyto důležité věci zbytečně urychlovat, protože otázkou komplexního posouzení lisabonské smlouvy se nyní zabývá náš Ústavní soud. To, co vám teď chci sdělit, nemá s rozhodováním Ústavního soudu bezprostředně žádnou souvislost.

Aniž si to mnozí uvědomují, lisabonská smlouva pro Českou republikou znamená zásadní změnu. Tuto smlouvu jsem - jak víte - vždy pokládal za špatný vývoj Evropské unie. Prohloubí dnešní problémy EU, zvýší její demokratický deficit, zhorší postavení naší země a vystavuje ji novým rizikům. Mimo jiné i proto, že povede k ohrožení právní jistoty občanů a stability vlastnických vztahů v naší zemi.

Nedílnou součástí lisabonské smlouvy je Listina základních práv Evropské unie. Na jejím základě bude lucemburský Soudní dvůr EU posuzovat, zda jsou právní předpisy, zvyklosti a postupy používané v členských zemích v souladu s touto listinou. To umožní obcházet české soudy a uplatňovat například majetkové požadavky osob vysídlených po druhé světové válce přímo u Soudního dvora EU. Listina dokonce umožňuje přezkoumávat již platná rozhodnutí českých soudů.

Minulá česká vláda této - pro Českou republiku životně důležité - otázce nevěnovala dostatečnou pozornost a nevyjednala pro Českou republiku z této listiny takovou výjimku, jakou si vyjednalo Polsko a Velká Británie. Pro práva stanovená v listině budou v těchto dvou zemích nadále platit jejich vlastní zákony a budou o nich například v Polsku i nadále rozhodovat polské soudy.

Před ratifikací si Česká republika musí alespoň dodatečně vyjednat obdobnou výjimku. Tím nám bude dána garance, že lisabonská smlouva nemůže vést k prolomení tzv. Benešových dekretů.

Myslím, že se tato výjimka dá rychle vyřešit.

Václav Klaus, Pražský hrad, 9. října 2009


Fischer: Podle vládních analýz prolomení dekretů nehrozí 

Premiér Jan Fischer na Klausovy obavy reagoval vyjádřením, že vláda se riziku prolomení Benešových dekretů v minulosti věnovala a na základě analýz dospěla k tomu, že nic takového nehrozí.

Fischer přesto uvedl, že je připraven s prezidentem hledat řešení, které by nezpochybňovalo základní cíl - dokončení rafitikace smlouvy do konce roku.

Vláda se dodatečnou podmínkou k Lisabonské smlouvě bude zabývat na své pondělní schůzi, uzavřel premiér. 

Fischerovi dávají za pravdu i odborníci na ústavní právo oslovení ČTK. Experti se shodli na tom, že evropskou smlouvu nelze uplatňovat zpětně, a měnit tak právní stav, který v ČR existoval před jejím uzavřením. Obavy prezidenta z revize Benešových dekretů proto nesdílejí.

Fischer pak večer podle ČTK vyloučil možnost, že by jednání o Klausově požadavku mohlo přinést znovuotevření ratifikace dokumentu v celé EU. 

Zelení žádají Klausovo odvolání

Václav Klaus podle Strany zelených překročil své ústavní pravomoci, když dal dodatečné podmínky pro svůj podpis Lisabonské smlouvy poté, co ji ratifikoval parlament. Podle předsedy zelených Ondřeje Lišky by proto měl být odvolán.

Předseda zelených zdůraznil, že předchozí vláda při jednání o podobě smlouvy nechtěla přijmout podmínky stejné jako Polsko a Británie, protože podle ní nejsou prospěšné. "Je to obrovský pokrok, že se konečně listina stává právní součástí takového dokumentu," uvedl Liška s tím, že kdyby se Česko listiny vzdalo, mělo by menší práva než ostatní země evropské sedmadvacítky. Je podle něj nutné, aby se Češi proti takové změně bránili. 

Místopředeseda lidovců Pavel Svoboda, který je expertem na evropské právo, se však domnívá, že prezident se pohybuje v rámci ústavy a své kroky "ustojí".

Schwarzenberg: Je to důkaz slabosti

"Nemohu se s tím ztotožnit, spíš to pokládám za důkaz prezidentovy slabosti," komentoval Klausův krok exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Návrh zelených má za bezpředmětný, protože ústavní možnost velezrady není podle něj v tomto případě použitelná. To, že Klaus není schopen svůj mandát plnit, by podle něj nikdo nepotvrdil.

Klause v pátek kritizoval i europoslanec ODS Edvard Kožušník: "Kdyby s tím přišel před rokem, tak tomu budu rozumět. Osobně mě to mrzí, protože jsem... podporoval jeho volbu právě kvůli jeho konzistentním názorům. Pravdou ale je, že mu jde v posledním roce zřejmě o zviditelnění na mezinárodní scéně víc než o obhajobu zájmů občanů ČR".
 
Naopak bývalá europoslankyně a kritička Lisabonské smlouvy Jana Bobošíková je na straně Klause. Myslí si, že listina může otevřít prostor k opětovné diskusi o platnosti dekretů.

Související