Skupina senátorů v čele s Jiřím Oberfalzerem (ODS) na konci září předložila ÚS stížnost na Lisabonskou smlouvu jako celek. Nyní mají senátoři připravený dodatek. "Ve čtvrtek dodatek podáme. Pokud ne, bude to nejpozději do konce týdne," řekl LN Oberfalzer.
On-line: Názor lidí na Lisabonskou smlouvu je pocitový, říká senátor - čtěte ZDE
Senátoři: Kvůli irskému "Ano" ústavní stížnost nestáhneme - čtěte ZDE
Sunday Times: Co s Klausem? Odvolat nebo změnit ústavu, říkají diplomaté - čtěte ZDE
Takový krok senátorů podle generálního sekretáře soudu zdrží celé projednávání. "Cokoliv nového může znamenat komplikace," řekl LN Tomáš Langášek s tím, že ať bude povaha dodatku jakákoliv, budou se jím soudci muset zabývat. ÚS chtěl původně datum projednávání senátorské stížnosti oznámit již na začátku příštího týdne.
"Jsou to body týkající se Římské smlouvy, respektive lisabonské novely té smlouvy," upřesnil Oberfalzer obsah dodatku. "Byli jsme tlačeni k tomu, abychom tu stížnost podali. A ne vše se nám tam podařilo zakomponovat," zdůvodňuje doplňující materiál senátor Petr Pakosta (ODS). Přesný obsah dodatku podle něj senátoři zveřejní až poté, co materiál předají Ústavnímu soudu, dodávají LN.
Lisabonskou smlouvu v Česku schválily obě komory parlamentu, k dokončení ratifikace chybí podpis prezidenta Václava Klause. Ten však 9. října uvedl, že žádá trvalou výjimku z listiny základních svobod v Lisabonské smlouvě. Obává se totiž mimo jiné, že listina by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety. Jeho obavy se tak týkají možných majetkových nároků občanů bývalého Československa odsunutých po druhé světové válce.
