První tři dny nemoci by mohli mít zaměstnanci opět placené. Od ledna roku 2011 by v tomto období pobírali náhradu ve výši 30 procent své průměrné mzdy. Tuto náhradu by vypláceli zaměstnavatelé. Na oplátku by se jim o půl procenta snížily odvody na sociální pojištění.

Vyplývá to z novely, kterou v pondělí podala ČSSD do sněmovny. Návrh počítá se zrušením třídenní karenční neboli čekací doby, během níž zaměstnanci nedostávají žádné dávky. Předkladatelé tvrdí, že karenční dobu už jednou Ústavní soud označil jako neústavní, a proto je třeba ji zrušit.

"Je nepřípustné, aby stát pouze vyžadoval splnění povinností ze strany zaměstnanců (v daném případě plnění pojistného), a nedbal přitom ochrany jejich zájmů, postihne-li je zmíněná událost v podobě pracovní neschopnosti. Došlo tak k porušení práv zaměstnanců, které dosahuje ústavněprávní dimenze," tvrdí autoři novely v důvodové zprávě.

Rekordní úbytek nemocných v roce 2008

Od letošního ledna zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci na základě novely zákona o nemocenském pojištění nedostávají žádné nemocenské dávky. V následujících dnech, tedy od 4. do 14. dne nemoci, jim náhradu mzdy za prostonané pracovní dny ve výši 60 procent jejich průměrného výdělku vyplácejí zaměstnavatelé. Za to jim stát snížil odvody z 3,3 na 2,3 procenta; navíc jim polovinu výdajů na nemocné zaměstnance vrací.

Podle ODS se systém neproplácení prvních třech dnů nemoci osvědčil. Ve srovnání s rokem 2007 klesl loni počet případů pracovní neschopnosti ze 2,72 milionu nově hlášených případů na 2,22 milionu, což byl nejnižší výsledek v historii ČR. Česká správa sociálního zabezpečení od ledna do konce září na nemocenské dávky vyplatila 19,9 miliardy korun.

Vyšší nemocenská nazatíží rozpočet na rok 2010

Kvůli zavedení vládní reformy lidé loni od ledna do konce června v prvních třech dnech nemoci žádné dávky nedostávali. Ústavní soud ovšem tuto praxi zrušil; pracovníci z rozhodnutí ministerstva práce proto loni v červenci a srpnu pobírali i v prvních třech dnech nemoci 60 procent základu příjmu stejně jako od čtvrtého dne. Od září až do konce prosince pak měli lidé nárok v prvních třech dnech nemoci na 25 procent vyměřovacího základu.

Novelu zákoníku práce nyní posoudí vláda, poté ji bez ohledu na vyjádření kabinetu projedná sněmovna. Pokud bude schválena, začala by platit až od ledna 2011. "To umožní na jedné straně vyhovět nálezu Ústavního soudu, avšak nedotýká se prosazených rozpočtových opatření na rok 2010 a dává zaměstnavatelům dostatek času, aby se mohli přizpůsobit nové právní úpravě," tvrdí autoři v důvodové zprávě.

Obdobný návrh do sněmovny předložili i komunisté. Zákon v září prošel prvním čtení.