Počin moskevské radnice vrátit do metra oslavná slova na adresu Stalina, kterému historici vyčítají smrt milionů lidí v tehdejším Sovětském svazu, vyvolal polemiky snad ještě bouřlivější než o dopadech hospodářské krize. O Stalinově přetrvávající popularitě však svědčí, že v loňské televizní soutěži o největší osobnost ruských dějin obsadil třetí příčku.
Kritika veršů z řad ochránců lidských práv
Ochránci lidských práv proti stalinským veršům v metru protestovali jako proti plíživé rehabilitaci tyrana. Další, jako hlavní moskevský architekt Alexandr Kuzmin, zase vysvětlovali, že je logické stanici pojmenovanou po Kurské bitvě z druhé světové války obnovit v původní podobě, nejlépe prý i se Stalinovým pomníkem. A další v krocích radnice prostě viděli starostovu snahu zalíbit se Stalinovým přívržencům mezi voliči před místními volbami.
Radnice však dopřála sluchu jen námitkám, že sloka původní sovětské hymny byla o cosi delší, než to, co se objevilo na zdi. To, že řemeslníci svou práci "na obnově historické spravedlnosti" nedodělali, uznal i šéf moskevské podzemky, a tak se potichu do metra vrátil celý verš, který v někdejším překladu Jiřího Taufera zní:
Text ódy
Kdys volnost jak slunce nám zářila v dáli
k ní veliký Lenin nás bouřemi veď;
a věrnosti lidu vždy nás učil Stalin,
nás učil jít v práci i hrdinství vpřed.
Kam až ale rekonstrukce metra povede, ptá se dnes populární deník Komsomolskaja pravda pod ironickým titulkem "Příští zastávka - Stalinská?" Vždyť Stalinovými pomníky se to v původní podzemce, spuštěné do provozu v roce 1935, jen hemžilo.
S rekonstrukcí dalších stanic do původní podoby však radnice nepočítá. Momentálně válčí s ministerstvem financí o výstavbu dalších tras, v návrhu federálního rozpočtu na příští rok totiž peníze na tento účel totiž chybějí, ačkoliv práce v podzemí před skoro sedmi desetiletími prý nepřerušila ani německá ofenzíva v zimě 1941.