Horáková a 234 dalších obětí komunismu mají v Praze pomník. Financovali ho i komunisté

Národně socialistická politička Milada Horáková, popravená komunistickým režimem po vykonstruovaném procesu, a dalších 234 obětí komunismu mají od středy v Praze pomník. Na slavnostím odhalení na náměstí Hrdinů na Pankráci před věznicí, kde byli popraveni mnozí nespravedlivě odsouzení včetně Horákové, se sešlo kolem dvou set lidí

Při slavnostním aktu vystoupili s projevy zástupci České strany národně socialistické a předseda ČSSD Jiří Paroubek. Sociální demokraté i on osobně na realizaci pomníku nejvíce přispěli. Krátký projev měl předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Řečníci hovořili o politické dráze Horákové, její účasti v protinacistickém odboji a o její oddanosti odkazu prvních československých prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše.

Vlček: Ze strany komunistů je to jistý druh omluvy, který ale nestačí

Vlček připomněl, že na pomník finančně přispěli i komunisté. Považuje to za jistý druh omluvy, která ale nestačí. "Omluvy jsou málo za zmařený život," přiznal i komunistický senátor Vlastimil Balín, který se účastnil odhalení pomníku. Pomník chápe jako připomínku toho, co už se nesmí nikdy opakovat. "A ten symbol tady teďka bude stát a myslím si, že i já sem občas zajdu a tiše postojím a položím kytičku, protože justiční vražda prostě zůstane justiční vraždou," řekl ČTK.

Na závěr zazněla Česká státní hymna. Za ní připojil aktivista Jan Šinágl, který se účastní takřka všech veřejných politických akcí, slovenskou hymnu. Dodal, že Horáková žila a bojovala za Československo.

Nejemotivněji reagovala předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, která to označila za drzost a urážku Horákové. Dodala, že se nikdo z konfederace odhalení neúčastní.

Podle národních socialistů je pomník společnou iniciativou socialistických stran. Přispěla na něj ale i Městská část Praha 4 a řada jednotlivců. Autory žulové skulptury ve tvaru rukou s rozevřenými dlaněmi s bronzovou bustou političky jsou sochař Milan Knobloch a architekt Jiří Lasovský.

Horáková byla v protinacistickém odboji. Po válce byla poslankyní za národní socialisty. Po komunistickém převratu v únoru 1948 odešla z politiky. Následující rok byla zatčena, ve vykonstruovaném procesu odsouzena za údajnou velezradu a špionáž a 27. června 1950 popravena.