Dojednání výjimky z Listiny základních práv EU otevírá cestu k uzavření ratifikace Lisabonské smlouvy, nyní už prezident Václav Klaus podepsat musí, shodují se čeští politici v hodnocení prvního dne summitu EU. Rozcházejí se ale v názoru na dopad výjimky na české občany. Klaus ji požadoval jako ochranu před případnými snahami o prolomení Benešových dekretů, současně bude ale zřejmě znamenat i určitá omezení. Podle ODS je zbytečná, ČSSD a zelení dokonce soudí, že české občany poškodí.
 
"Znamená to oslabení práv českých občanů v Unii. Příští politická generace tuto chybu, pevně věřím, napraví," reagoval na přijetí výjimky předseda zelených Ondřej Liška. EU dala podle Lišky Česku lekci z evropanství a velkorysosti, i když fakta svědčí jasně pro to, že Klausovy obavy nemají oporu v realitě.

Dodatek k Lisabonské smlouvě odmítají odbory. Zřeknutí se listiny základních práv a svobod pro ČR podle nich povede k tomu, že čeští občané nebudou moct u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva v případě jejich porušení.

Podobné obavy má i sociální demokracie, podle které se výjimka měla týkat pouze oblasti majetkových práv vzniklých před  ratifikací Lisabonské smlouvy. "(Česká vláda) přistoupila  na jen těžko přijatelnou konstrukci vyloučení celého souhrnu zejména rozsáhlých sociálních práv nové generace. Tím výrazně ochudila české občany o výhody vyplývající z této úpravy," řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek.

ČSSD přesto dohodu, která umožňuje rychle dokončit rafitikaci Lisabonské smlouvy, přivítala a očekává, že v případě pozitivního výroku Ústavního soudu prezident dokument neprodlně podepíše.                  

Předseda lidovců Cyril Svoboda ČTK řekl, že nyní by měl prezident smlouvu podepsat, protože kriterium, které si dal, sedmadvacítka splnila. Evropská unie podle Svobody ukázala vstřícnost, když požadavkům Klause vyhověla.

Opasek i kšandy

Výjimka je pro Česko pozitivní, sdělil ČTK mluvčí ODS Martin Kupka s tím, že strana už téma komentovala v dřívějších vyjádřeních. Předseda ODS a bývalý premiér Mirek Topolánek v posledních týdnech tvrdil, že Klaus Lisabonskou smlouvu nakonec podepíše, vyhýbavé odpovědi podle Topolánka patří k prezidentově politickému stylu. 

Dopady, které by mohly podle Klause ze smlouvy a z Listiny základních práv EU pro Česko vyplynout, nehrozí, soudí Topolánek. "V tomto smyslu ten požadavek Václava Klause trochu připomíná (bývalého premiéra a šéfa ČSSD) Stanislava Grosse a jeho zálibu nosit opasek i kšandy. Vláda vyjednala opasek, Václav Klaus chce i kšandy," uvedl nedávno v Rádiu Impuls.

Českou výjimku budou muset ještě schválit národní parlamenty všech 27 členských států Unie, přičemž se tak stane zřejmě při předpokládaném vstupu Chorvatska do EU. Poté se výjimka stane součástí jednoho z protokolů Lisabonské smlouvy, který již zahrnuje výjimky z listiny základních práv pro Polsko a Británii.

Podle předsedy Evropské komise José Barrosa neznamená vyšší počet zemí s výjimkou z Listiny základních práv EU větší problém a je daní za rozmanitost společenství. Neznamená však, že Česko, Polsko a Velká Británie nebudou muset respektovat základní práva EU. Ta jsou totiž obsahem i dalších právních dokumentů. Listina základních práv tak stanovuje jen práva občanů v případě, že se budou obracet na unijní instituce, především Evropský soudní dvůr v Lucemburku.