Český premiér Jan Fischer se v pátek nezvykle ostře ohradil vůči vyjádřením ČSSD, že jeho vláda selhala při dojednání výjimky z Listiny základních práv EU. Tu unijní summit Česku schválil kvůli podmínce prezidenta Václava Klause pro podpis ratifikace Lisabonské smlouvy.
Pokud by podle Fischera zástupci Prahy šli do jednání s tím, že by výjimku omezili jen na takzvané Benešovy dekrety, pak by prý Lisabonskou smlouvu pohřbili.
Summit po nesnadných jednáních schválil České republice výjimku z listiny základních práv, kterou požadoval Klaus kvůli obavě z možného prolomení takzvaných Benešových dekretů a případných majetkových žalob odsunutých sudetských Němců.
Výjimka z Lisabonu Čechy poškodí, tvrdí zelení i ČSSD. Podle ODS je zbytečná - čtěte ZDE
Fischer: Prezident podepíše Lisabon po splnění své podmínky, ujistil mě o tom - čtěte ZDE
Mluvčí landsmanšaftu se opřel do Klause kvůli Benešovým dekretům - čtěte ZDE
ČSSD k výsledkům jednání Evropské rady:
(text pokračuje pod boxem)
Politické grémium ČSSD vítá dohodu učiněnou v rámci Evropské rady, která umožňuje velmi rychle dokončit ratifikaci Lisabonské smlouvy. Očekáváme nyní, že v případě pozitivního výroku Ústavního soudu prezident Klaus Lisabonskou smlouvu neprodleně podepíše.
PG ČSSD vyjadřuje nicméně nespokojenost se způsobem uplatnění výhrady prezidenta Václava Klause k neprolomení dekretů prezidenta Beneše v průběhu jednání s představiteli 27 států EU.
Na jedné straně oceňujeme, že se vláda České republiky snažila tento požadavek vyřešit, ovšem zvolila nepříliš šťastnou cestu. Namísto požadovaného prosazení pouhé výjimky, pokud jde o možnost retroaktivity Charty základních práv EU na oblast majetkových práv vzniklých před její ratifikací, s čímž byla ČSSD i většina české společnosti srozuměna, přistoupila na jen těžko přijatelnou konstrukci vyloučení celého souhrnu zejména rozsáhlých sociálních práv nové generace. Tím výrazně ochudila české občany o výhody vyplývající z této úpravy.
Předseda ČSSD prostřednictvím ministra zahraničí včas informoval vládu ČR o takovém stanovisku ČSSD, které odmítá suspendování celé Charty základních práv EU. ČSSD projevila velkou zdrženlivost při řešení tohoto - podle našeho názoru - nadbytečného požadavku prezidenta Klause.
Podle názoru vedení ČSSD řešila velmi rozumným a dostatečným způsobem otázku dekretů prezidenta Beneše vláda Slovenské republiky.
Jiří Paroubek
předseda ČSSD
"Namísto požadovaného prosazení pouhé výjimky, pokud jde o možnost retroaktivity Charty základních práv EU na oblast majetkových práv vzniklých před její ratifikací, s čímž byla ČSSD i většina české společnosti srozuměna, přistoupila na jen těžko přijatelnou konstrukci vyloučení celého souhrnu zejména rozsáhlých sociálních práv nové generace," uvedla ČSSD.
"Kdybychom na to jen vteřinu pomysleli, tak jsme Lisabonskou smlouvu pohřbili," řekl premiér k výtce, že snad měl v Bruselu český požadavek zúžit na otázku dekretů.
Dvě dobré zprávy, říká Topolánek
Podle pátečního vyjádření předsedy ODS Mirka Topolánka bruselský summit EU přinesl dvě dobré zprávy: Prezident Václav Klaus, pokud tomu nezabrání rozhodnutí Ústavního soudu, dokončí proces ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR. A Evropská unie byla schopná přistoupit na podmínku jednoho ze svých menších členských států, a to i v poměrně krátkém čase.
"Znovu opakuji, že touto výjimkou se nijak nemění situace ohledně Benešových dekretů. Jejich prolomení vylučovala už podmínka, kterou se mé vládě podařilo připojit k Lisabonské smlouvě již na jaře letošního roku," uvedl Topolánek.
"Schválení výjimky pro Českou republiku z Listiny základních práv EU je pro nás pozitivní a znamená spíše zjednodušení podmínek. Nebudeme tak vázáni k naplňování rozsáhlých sociálních práv třetí generace. Jde například o zvýšení ochrany zaměstnanců v případě propouštění, vyšší nároky na sociální zabezpečení či podmínky kolektivního vyjednávání," tvrdí Topolánek s tím, že schválení výjimky přijal jako nezbytný krok pro dokončení ratifikace.
