Největší důvěře občanů Česka se z pěti nejvyšších ústavních činitelů země těší premiér Jan Fischer. Podle říjnového průzkumu agentury STEM mu důvěřuje 79 procent občanů. Druhému v pořadí, prezidentu Václavu Klausovi důvěřuje 61 procent.

V porovnání s červnem nyní důvěřuje Fischerovi o 18 procent lidí více a Klausovi o šest procent více. Zatímco důvěru ve Fischera STEM před červnem nezjišťoval, neboť jeho vláda se ujala funkce až v květnu, Klaus zaznamenal v červnu prudký pokles důvěry občanů. V únoru mu důvěřovalo 70 procent lidí, v červnu to bylo 55 procent, což bylo v průzkumech STEM nejméně od jeho prvního zvolení prezidentem v roce 2003.

Jarní velký pokles důvěry lidí v Klause se časově kryl s vnitropolitickou krizí, která vyvrcholila parlamentním vyslovením nedůvěry koaličnímu kabinetu premiéra Mirka Topolánka a jeho nahrazením Fischerovou úřednickou vládu. Média i někteří politici tehdy spekulovali, že na pádu Topolánkovy vlády, mimo jiné uprostřed českého předsednictví EU, se Klaus v zákulisí aktivně podílel. Před jmenováním Fischera premiérem byl Klaus až na ojedinělé výkyvy dlouhodobě nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem v Česku.


Nadpoloviční většina lidí - 55 procent - důvěřuje podle průzkumu STEM ještě předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Naopak šéfům obou komor parlamentu důvěřuje jen něco málo přes dvě pětiny lidí - předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi (ODS) 42 procent a předsedovi Poslanecké sněmovny Miloslavu Vlčkovi (ČSSD) 41 procent občanů.

Z dlouhodobých údajů STEM plyne, že důvěra lidí v Rychetského trvale klesá od ledna roku 2007. V porovnání s loňským říjnem mu nyní důvěřuje o pět procent lidí méně. Jejich důvěra v Přemysla Sobotku a Vlčka kolísá. Oproti letošnímu únoru důvěřuje Sobotkovi o šest procent lidí méně a Vlčkovi o čtyři procenta méně.

Průzkum se konal od 12. do 19. října 2009. Bylo při něm dotázáno 1270 respondentů starších 18 let.