Česká republika vyšle do americké Agentury pro protiraketovou obranu (MDA) svého zástupce. Měl by pomoci hledat možnosti, jak se Česko zapojí do nového protiraketového systému. 

"Náš expert po poměrně dlouhou dobu bude moci pracovat jako jistý druh kontaktního důstojníka mezi agenturami americkými a naší armádou, potažmo ministerstvem. To nám umožní, abychom byli při výstavbě toho systému a abychom průběžně hledali maximum možností, kde ČR může něčím technickým, vývojovým přispět," vysvětlil Fulík.

O nové podobě americké protiraketové obrany jednal v Praze v říjnu americký viceprezident Joe Biden. Páteční jednání týmů vojenských expertů navázalo na jeho návštěvu. Nový systém nahrazuje původní americké plány, které počítaly s vybudováním radaru proti balistickým střelám dlouhého doletu v Brdech.

Obě strany se také dohodli na účasti českých vědců a průmyslu v amerických projektech. ČR by také mohla získat přístup k informacím z amerických radarů a dalších průzkumných zařízení. Vershbow zdůraznil, že ČR je významným partnerem nejen kvůli už uzavřeným dohodám, ale i kvůli nyní existující výzkumné a vývojové spolupráci.

České zapojení do nové protiraketové architektury podle něj bude "evoluční proces". USA totiž o konkrétní podobě terpve jednají v rámci NATO tak, aby bylo možné vytvořit společný komunikační a velitelský systém pro všechny protiraketové projekty členských zemí aliance. Vershbow dodal, že Washington také zjišťuje možnosti americko-ruské či NATO-ruské spolupráce v oblasti obrany proti raketám.

Nejasná otázka financování 

Náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku Jiří Šedivý v pátek na pražské konferenci o bezpečnosti uvedl, že alianci teprve čeká debata o tom, do jaké míry bude moci nový projekt nazvat "konsensuální" misí. Podle bývalého vicepremiéra Alexandra Vondry a někdejšího velvyslance v USA je v nejnovějším postoji ke štítu řada neznámých. Debatovat se podle něj bude muset i o tom, jaké země NATO budou systém platit.

Nová architektura předpokládá začlenění protiraketového štítu do NATO a jeho zaměření především proti raketám krátkého nebo středního doletu. Česká vláda dala najevo, že má zájem zapojit se do nového systému. Zatím ale není jasné, jak by se na protiraketové obraně mohla podílet.

Ve vztahu k ČR americká strana podle Vershbowa možná dojde k jinému způsobu spolupráce než k Polsku, kde už po krachu předchozích plánů bylo v podstatě domluveno rozmístění protiraketových střel SM-3. "Ale mohou se objevit stejně významné příležitosti k příspěvku rozvíjející se architektuře, včetně možných zařízení zde v České republice," dodal Vershbow.

"Je třeba si uvědomit, že nový koncept protiraketové obrany je ve výstavbě, že se nějakým způsobem vyvíjí," zdůraznil Fulík. Obě strany podle něj mají zájem, aby ČR jako strategický partner Spojených států byla právě u vzniku nového systému.

Druhou oblastí je podle něj rozvíjející se spolupráce americké strany s českými společnostmi. "Některé projekty už běží. Nejsou nijak enormně rozsáhlé, ale ukazují jednoznačně na schopnost České republiky stát se partnerem tak technologicky vyspělé země, jakou jsou Spojené státy," dodal náměstek.

Fulík i Vershbow řekli, že protiraketová obrana bylo stěžejním tématem rozhovorů, které budou ještě v pátek pokračovat. Američané podle Fulíka podrobně představili aktuální stav nového projektu protiraketové obrany. Obě strany hovořily také o vztazích s Ruskem, budoucnosti operace v Afghánistánu či o českém zájmu o americké transportní letouny C-130 Hercules.

Související