U příležitosti dvacátého výročí pádu berlínské zdi zveřejnily  Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky - tehdy označované jako První správa Sboru národní bezpečnosti (SNB).

"Na webové stránce jsou zpřístupněna také jména rozvědčíků, kteří působili v zahraničí k 17 .listopadu 1989," řekl ředitel ústavu Pavel Žáček. Lidé mohou například nahlédnout do osobních karet členů bývalé rozvědky nebo se podívat na jejich fotografie. Seznam však není úplný. Podle Žáčka měla rozvědka 1028 příslušníků ke konci listopadu 1989, ústavu se podařilo sestavit seznam 985 lidí.

Krycí jméno Masopust 

Jméno bývalého ředitele českého Microsoftu, Jana Mühlfeita, se v seznamech objevilo také. Mühlfeit, který používal krycí jméno Masopust, byl agentem Odboru vědeckotechnické rozvědky. V červenci 1989 se stal jeho starším referentem.  

Agenti výše zmiňovaného operativního odboru sbírali informace například po Evropě, na Dálném východě nebo v Americe. Nyní Mühlfeit reprezentuje počítačového giganta u vlád jednotlivých evropských zemí a klíčových evropských institucí.

Komorous a jeho nasazení 

Mezi bývalými členy rozvědky mohou lidé nalézt například i informace o současném náměstkovi ministra vnitra a bývalém šéfovi Národní protidrogové centrály Jiřím Komorousovi (na snímku ze seznamu vpravo).

Z jeho osobní karty lze zjistit, že vystupoval pod krycím jménem Pražan a byl starším referentem. Pracoval na pozici staršího referenta, což podle Žáčka znamená, že již získal v SNB určité zkušenosti. "To je fakt zajímavý i z pohledu obou lustračních zákonů. Tato kategorie do jednoho lustračního zákona spadá a do druhého nespadá," uvedl Žáček.

"Je to označení osoby, která již odsloužila a získala nějaké zkušenosti v rámci sboru Národní bezpečnosti. V hierarchii je to druhý funkční stupeň od toho nejnižšího," řekl Aktuálně.cz Žáček. A co bylo v jeho kompetenci? Podle Žáčka je to těžké říci, ale pravděpodobě byl určen k budoucímu nasazení do zahraničí.

"Od roku 1988 do 1990 jsem byl posluchačem důstojnického internátního kurzu, kde byli po dobu studia posluchači vedeni v zálohách šéfa rozvědky," řekl Komorous s tím, že jde o známou a veřejnou informaci už dlouhou dobu. Po skončení kurzu se podle svých slov vrátil zpět ke kriminální policii.

Pavel či Pavol? 

Dalším mediálně známým případem, o němž si nyní mohou lidé na webu vyhledat podrobnější data, je Pavol Mihál. Ten pracoval jako šéf české pobočky Interpolu a důstojník policejního prezidia. V dubnu 2007 vyšlo najevo, že je vedený v seznamech spolupracovníků komunistické StB, přestože měl negativní lustrační osvědčení. Později se zjistilo, že jeho osvědčení zní na jméno Pavel, nikoli Pavol. Mihál posléze od policie odešel.

Hlavní správa rozvědky, jinak označovaná jako první správa SNB, prováděla špionáž vůči zahraničí. Podle Žáčka byla také nedílnou součástí sovětského rozvědného aparátu. "Je to správa, která měla nejblíže k sovětské státní bezpečnosti," uvedl šéf ústavu.

Její členové se pod kontrolou sovětské bezpečnostní služby KGB snažili pronikat do důležitých objektů v demokratických zemích i státech třetího světa. Rozkladně působili i proti představitelům politického exilu.

Seznam členů komunistické rozvědky je na internetových stránkách strukturován podle systému první správy SNB. Do jejich služeb byli podle Žáčka vybíráni lidé s důslednými prověrkami a ověřeným kladným vztahem k tehdejšímu režimu. "Případy práce pro rozvědku jsou veřejností na jednu stranu bagatelizovány, na druhou stranu nadhodnocovány," řekl šéf ústavu. V kartách jsou podle něj začerněny údaje o činnosti příslušníků po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla.

"Schopných" agentů bylo prý málo 

Členové první správy SNB byli legalizovaní členové různých institucí. Využívali například některé odbory ministerstva zahraničí, podniky zahraničního obchodu, zastávali funkce v sekretariátu OSN, v UNESCO či v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, byli na místech v Čedoku, ČSA, v rozhlasu, televizi a na dalších ministerstvech.

Na počátku osmdesátých let se počet příslušníků pohyboval mezi 1000 a 1600. "Nepodařilo se první správě po ideologickém krachu v roce 1968 sehnat a vycvičit dostatek ideologicky pevných příslušníků, ještě jazykově vybavených, kteří by mohli působit v tomto velmi komplikovaném zaměstnání," uvedl Žáček.

CELÝ SEZNAM AGENTŮ NAJDETE ZDE

Archiv již na svých webových stránkách zveřejnil například jejich takzvané objektové svazky. V těch příslušníci shromažďovali informace k zahraničním institucím - politickým stranám, státním úřadům, armádním centrům, vědeckým institucím, firmám či různým emigrantským a církevním organizacím.

Instituce získala archiválie v roce 2008 od Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy české civilní rozvědky. Podle úřadu dostal ústav 13.500 svazků, které se týkaly například pozorovaných objektů nebo komunikace mezi centrálou komunistické rozvědky v Praze a zpravodajskými skupinami v zahraničí. ÚZSI předal také přes 7000 svazků tajných spolupracovníků, databáze a kartotéky.

Již v únoru letošního roku zpřístupnil ústav přehled organizace Hlavní správy kontrarozvědky SNB včetně osobních údajů lidí, kteří působili v odborech boje s "vnitřním nepřítelem".

Související