Pokud by vláda ani na druhý pokus neuspěla s návrhem na rozpuštění krajně pravicové Dělnické strany, mohla by prý hrozit radikalizace jejích příznivců i jejich akcí. V Senátu na veřejném slyšení s názvem Ochrana společnosti před neonacismem to naznačil ředitel odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Martin Linhart.

Vláda opětovně navrhla Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) rozpustit Dělnickou stranu koncem září, když na jaře s takovým návrhem neuspěla. Návrh prý neobsahoval potřebné důkazy pro zrušení strany. Linhart věří, že druhé podání, které soud projedná zřejmě v lednu, už bude úspěšné.

Podle Linharta verdikt vedl k posílení strany, což se projevilo v červnových evropských volbách. Při nich získala Dělnická strana přes 25 tisíc hlasů.

Obavy z nárůstu trestné činnosti

V případě neúspěchu návrhu u NSS "mohou vzniknout nějaká radikálnější uskupení mezi těmi aktivisty, kteří budou chtít postupovat rázněji". "Může dojít možná i k dalšímu vyhrocení v oblasti násilné trestné činnosti," dodal Linhart.

V souvislosti s nedávným policejním zátahem na extremisty zmínil plány teroristických útoků na infrastrukturu či únosů. Skupina neonacistů se v kempu pod vedením elitního vojáka učila útočit na osoby i budovy.

Linhart připomenul, že Dělnická strana má podporu hnutí Národní odpor, které podle něj přežilo ostatní organizace na neonacistické scéně.

Protiromskou kartu, s níž na sebe strana upozornila mimo jiné v souvislosti kolem litvínovského sídliště Janov, se jí naštěstí nepodařilo využít, míní Linhart. Přispělo k tomu odsouzení žhářského útoku na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku.

Linhart očekává, že politická reprezentace krajní pravice bude hledat další témata pro získání podpory - od kritiky politiků přes sociální otázky po bezpečnost a stav justice, nejen antisemitismus, ochranu před přistěhovalci, menšinami a nadnárodními institucemi.

Národní strana se podle politologa rozpadá

"Neonacisté se nemohou veřejně přihlásit ke své skutečné ideologii, k tomu, co si skutečně myslí. Pokud by to udělali, byli by samozřejmě vystaveni trestnímu stíhání," podotkl politolog Jan Charvát z Karlovy univerzity. Postup vůči nim proto podle něj není možné zaměřit jen na postih za nacistické symboly, ale argumentačně rozbíjet jejich ideologii, představovanou jako ochranářství majoritní části společnosti.

Charvát rovněž varoval před zbytečně velkou prezentací krajní pravice, která se na sebe snaží poutat pozornost. Jako příklad uvedl Národní stranu, která na sebe upozorňovala kontroverzními akcemi, ale dávala si pozor, aby nesklouzla za hranici zákona. Nyní ale podle Charváta ztratila kontakty s ostatními členy krajní pravice a v podstatě se rozpadá.