Restaurátoři možná našli v pražském kostele sv. Haštala hrob sv. Anežky České. "Radarový průzkum potvrdil možný nález předpokládané schránky s ostatky a insigniemi svaté Anežky Přemyslovny," řekl ČTK restaurátor Denis Anfilov. Definitivně nález potvrdí až otevření hrobu.

Pátrání po ostatcích světice, která zdobila papírovou padesátikorunu, se shodou okolností děje přesně v době 20. výročí Anežčina svatořečení.

"Případné nalezení hrobu Anežky České by bylo velikou událostí nejen pro archeology, ale především pro církev," sdělil v úterý ČTK mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora.

Pod zemí je truhla a dva předměty 

Přestože byl hrob svaté Anežky České dlouhodobě považován za ztracený, v povědomí mnohých lidí dlouho byla představa, že Anežčin hrob je ukryt právě u sv. Haštala na Starém Městě. Kostel v historii krátce patřil k blízkému špitálu sv. Anežky České.

Radar podle restaurátorů potvrdil, že pod zemí se nejspíš ukrývá přibližně půl metru dlouhá truhla a dva kovové předměty. Mohlo by se jednat o královskou pečeť a berlu abatyše.

K obnovení průzkumů v kostele sv. Haštala vedlo restaurátory neobvyklé setkání. V dubnu se při práci v dílně na faře u sv. Haštala sešli s řádovou sestrou Annou Koláčkovou, františkánkou z kláštera sv. Kříže v Kroměříži. "Přijela do Prahy s jasným cílem - najít hrob sv. Anežky," vzpomíná Anfilov. Řádovou sestru k pátrání vedly informace pocházející z 20. a 50 let. 20. století, k nimž se nedávno dostala.

Představu, že by Anežka mohla být pochována u sv. Haštala, posiloval i názor, že v něm skládala řeholní slib. Hrob se ale nenašel ani při rozsáhlém archeologickém průzkumu v kostele sv. Haštala prováděném počátkem 80. let 20. století souběžně s vykopávkami v Anežském klášteře. Práce však tehdy nebyly dokončeny, zkoumání shodou okolností unikly právě presbytář a prostor hlavního oltáře, pod nímž se podle restaurátorů může hrob nacházet.  

Sv. Anežka: Patronka české země 

Přestože je Anežka Přemyslovna historickou osobností, je její příběh opředen mnoha legendami a obestřen tajemstvím a zejména pro český národ má velký symbolický význam. Již od 15. století se například připomíná proroctví, podle něhož "pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blahoslavené Anežky najdou".

Svatá Anežka Česká se řadí mezi zemské patrony, má však mezi nimi významné postavení, které je spojené také s jejím svatořečením. Anežku Českou kanonizoval papež Jan Pavel II. za účasti tisíců poutníků z Čech a Moravy 12. listopadu 1989. Pouhých pět dnů nato se v tehdejším Československu začal hroutit komunistický režim, a katoličtí věřící proto osvobození vlasti s aktem svatořečení neodmyslitelně spojují.

U sv. Haštala se pátrá již podruhé

Představu, že by Anežka mohla být pochována u sv. Haštala, posiloval i názor, že v něm skládala řeholní slib. Hrob se ale nenašel ani při rozsáhlém archeologickém průzkumu v kostele sv. Haštala prováděném počátkem 80. let 20. století souběžně s vykopávkami v Anežském klášteře. Práce však tehdy nebyly dokončeny, zkoumání shodou okolností unikly právě presbytář a prostor hlavního oltáře, pod nímž se podle restaurátorů může hrob nacházet.

K obnovení průzkumů v kostele sv. Haštala vedlo restaurátory neobvyklé setkání. V dubnu se při práci v dílně na faře u sv. Haštala sešli s řádovou sestrou Annou Koláčkovou, františkánkou z kláštera sv. Kříže v Kroměříži. "Přijela do Prahy s jasným cílem - najít hrob sv. Anežky," vzpomíná Anfilov. Řádovou sestru k pátrání vedly informace pocházející z 20. a 50 let. 20. století, k nimž se nedávno dostala.

Nadšení řádové sestry se stalo inspirací k pátrání

Řádová sestra, která restaurátory svým nadšením přiměla k pátrání, se opírala o několik zdrojů. Letos v dubnu se dostala k pozůstalosti faráře Františka Spindlera, který zaznamenal v zimě roku 1954 výpověď Anny Tomanové (1907 až 1957). "Ostatky blahoslavené Anežky České jsou u sv. Haštala v Praze pod oltářními schody. Truhlička asi 50 cm. Je tam královská pečeť a berla abatyše. Všechno už je v bezpečí," uvedla tehdy Tomanová.

Ještě před ní na možné uložení ostatků upozornila Terezie Neumannová (1898 až 1962) a její slova zaznamenal kardinál Karel Kašpar v březnu roku 1929. Život Neumannové provázely neobvyklé události, které mnozí věřící považují za zázraky, a dokonce usilují o její blahořečení. Stejně tak je tomu v případě Anny Tomanové.

Restaurátoři spolu s Koláčkovou objevili pod dřevěným barokním pódiem u oltáře opukovou desku, která charakterem opracování i stářím odpovídá středověkému kameni. Pro stáří podle restaurátorů mluví i vyklečená místa v kameni, která musela vzniknout předtím, než byl kámen překryt dřevěným pódiem. "Stav desky odpovídá stáří více než 700 let," řekl Anfilov.

Velmistr řádu křížovníků s červenou hvězdou Jiří Kopejsko, výtvarník Pavel Baxa a Leo Vrzal, který poskytl techniku, pomohli zajistit průzkum možného hrobu. Radarový průzkum v podlaze u hlavního oltáře koncem října potvrdil dutinu pod opukovou deskou obsahující několik objektů a kovové části. Restaurátoři jsou přesvědčeni, že jde o schránku s ostatky a insigniemi sv. Anežky.

Základní údaje o Anežce České

- Anežka Přemyslovna se narodila pravděpodobně 20. ledna 1211 jako deváté a nejmladší dítě krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské. Jejím bratrem byl král Václav I. Byla vychovávána přísně nábožensky v klášterech. Jako většina královských dcer však měla sňatkem zajistit dvoru Přemyslovců politické spojenectví. Už ve třech letech byla zasnoubena s Boleslavem Slezským, který ale záhy zemřel. Později se jednalo o jejím možném sňatku s Jindřichem, synem císaře Fridricha II., anglickým králem Jindřichem III. a snad i se samotným císařem Fridrichem II. Nakonec se Anežka obrátila na papeže Řehoře IX., který sňatku zabránil a později jí umožnil stát se řeholnicí. Příkladem jí bylo učení sv. Františka z Assisi, s jehož duchovní sestrou sv. Klárou vedla korespondenci.

- Král Václav I. jí věnoval pozemky u Vltavy, kde Anežka ze svého věna začala s výstavbou kláštera Na Františku. Roku 1234 vstoupila do kláštera chudého řádu sv. Kláry - jako první dcera z královské rodiny, a složila věčné sliby. Vedle ženského kláštera založila i jediný český mnišský řád - rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, který do dnešních dob sídlí na Starém Městě u Karlova mostu. Anežka usilovala o čistotu řehole sv. Františka a soustřeďovala se na pečlivé zachovávání zásady žít v naprosté chudobě. Za její milosrdenství ji už za života lidé označovali za svatou a časem vznikaly legendy o zázracích, na nichž se podílela. Zemřela 2. března 1282 a byla pohřbena v klášteře do hrobky Přemyslovců v kapli Panny Marie.

- O kanonizaci Anežky Přemyslovny začala usilovat už její praneteř Eliška v roce 1328. Neuspěl ani Karel IV., ani jeho syn Václav IV. Neúspěšnému jednání bránila především skutečnost, že nebylo možné nalézt její ostatky. Traduje se pověst, která praví, že až se tato relikvie najde, nastane v Čechách doba štěstí, vzájemné lásky a blahobytu.

- Uvádí se, že Anežčiny ostatky byly zřejmě z obav před záplavami vyzvednuty patrně roku 1322 z kaple a přeneseny kamsi pod hlavní oltář klášterního kostela. Traduje se také, že řádové sestry prchající před husitským běsněním ostatky odnesly a uložily na dodnes neznámé místo.

- Již mnohokrát se při průzkumech Anežského kláštera přišlo na hroby a kosterní pozůstatky. Ale ani v roce 1643, ani ve 40. letech 20. století, nebyl žádný z nich přiznán Anežce. V roce 1941 dokonce z odkrytého hrobu ženy ukradl neznámý zloděj lebku v domnění, že získal relikvii. Odcizená lebka však patřila Kunhutě, manželce Václava I. I jeho hrob byl identifikován, Anežčin nikoliv. Ani výzkum kláštera v 80. letech nepřinesl nic nového. Byl odkryt pouze opuštěný hrob v kapli Panny Marie.

- Jediným dosud existujícím ostatkem je tak zřejmě spodní čelist, uchovaná ve sbírce královského zámku Escorialu u Madridu. Z Prahy relikvii odvezla císařovna Marie roku 1576, ale její pravost není potvrzena. Poslední zub z této čelisti věnoval v 90. letech španělský král Juan Carlos vídeňským křižovníkům s červenou hvězdou, část kosti po žádosti kardinála Františka Tomáška získala i svatovítská kapitula.

- Anežka Česká se tradičně řadí mezi české zemské patrony. Za blahoslavenou ji prohlásil až v roce 1874 papež Pius IX., a to zásluhou pražského arcibiskupa, kardinála Bedřicha Josefa Schwarzenberka. Kanonizoval ji Jan Pavel II. 12. listopadu 1989.

Související