Budoucí český komisař Štefan Füle má nabitý program. V úterý sice někteří politici neskrývali vůči Fülemu výhrady, dnešní jednání sněmovního výboru by však nemělo vládní nominaci nijak ovlivnit.

Füle poslancům mimo jiné přiblížil portfolia, o něž by měl v Evropské komisi zájem. V rozhovoru pro HN uvedl, že by stál o resort rozšiřování Evropské unie. Politikům jmenoval celkem šest oblastí, o nichž lze pro českého zástupce v komisi uvažovat.

Po jednání výboru se sejde vláda a Füleho formálně jako kandidáta schválí. Odpoledne čeká Füleho přesun do Bruselu, kde se sejde mimo jiné se předsedou komise Barrosem. EK nechtěla v úterý nominaci ministra pro evropské záležitosti komentovat. Její mluvčí Pia Hansenová jen uvedla, že neformální konzultace o složení komise se stále vedou a že do Bruselu postupně přicházejí z jednotlivých zemí jména.

Někteří poslanci s nominací nesouhlasí 

Některým českým politikům vadí, že Füle byl před listopadem 1989 členem komunistické strany a absolvoval moskevskou diplomatickou školu MGIMO. Své výhrady dali dnes najevo zřejmě i členové sněmovního výboru. K jeho jmenování nepřijali poslanci žádné usnesení.

Není jasné, co by případné negativní stanovisko poslaneckého výboru znamenalo pro nominaci českého eurokomisaře, zda by se tím proces pozastavil. Oficiálně měli politici Füleho kandidaturu "projednat", jejich stanovisko je zřejmě jen doporučující. Mohli ale odhlasovat, aby se nominací zabývalo plénum dolní komory Parlamentu.

Výbor pro evropské záležitosti má celkem 18 členů (7 z ODS, 7 z ČSSD, 2 z KSČM, 1 z KDU-CSL a 1 z SZ), předsedkyní je Kateřina Jacques. 

Füle: Absolvent moskevské školy

Pro kariéru Štefana Füleho nebyl listopad 1989 vlastně vůbec důležitým datem. I kdyby nepadl komunistický režim, Füle by dnes zastával podobně vlivné funkce. Jen asi v trochu jiných organizacích.

Současný ministr pro evropské záležitosti a budoucí eurokomisař Füle zahájil svoji službu pro stát už v roce 1980, tedy hluboko za vlády komunistů. Tehdy si jako středoškolák podal přihlášku do KSČ. Už o rok později odjel do Moskvy studovat na Institut mezinárodních vztahů známý jako MGIMO, který plodil jednoho komunistického diplomata za druhým. Vydržel tam pět let. Mezitím, v roce 1982, vyslyšela KSČ jeho žádost o vstup do strany.

V žádném z oficiálních životopisů to Füle napsané nemá. Prý nepatří k "diplomatickým standardům" zveřejňovat politickou příslušnost, zejména tu "neaktuální", jak sám před časem vysvětlil.

Kdo to tu umí se Sověty? 

Až do letošního jara, kdy se měl Füle stát ministrem, unikala jeho komunistická minulost veškeré pozornosti. Přitom Füle do té doby vykonával množství nesmírně důležitých funkcí. V druhé polovině devadesátých let byl ředitelem odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí, pak velvyslancem v Litvě, tam dostal za úkol zastupovat i NATO (byl vůbec prvním českým diplomatem s tímto pověřením), pak ho sociálnědemokratický ministr obrany Jaroslav Tvrdík vytáhl na pozici svého náměstka, poté se stal velvyslancem v Británii, následuje post velvyslance Česka při NATO... Samé funkce, kde by mohla jeho minulost vadit. Jenže Füle dokázal proplout bez povšimnutí.

Faktem je, že studium v Moskvě na komunistické škole není například v Bruselu handicapem. Vlastně i díky tomu se po revoluci udržel v diplomacii. Třeba první polistopadový ministr zahraničí Jiří Dienstbier několikrát v minulosti vysvětloval, že po roce 1989 byli právě takoví diplomaté užiteční, protože "to uměli se Sověty".

Sám Füle o své minulosti mluví nerad. Vysvětluje ji nerozvážností. Navíc prý vyrůstal ve světě, ve kterém kolem sebe "neměl příběhy bezpráví, neposlouchal Hlas Ameriky" a vstup do KSČ mu připadal "jako něco přirozeného", jak řekl v dubnu Lidovým novinám. Pro HN nyní uvedl, že na členství v KSČ není vůbec hrdý.

Pan NATO, pan Evropa

Füle se ve světě velké politiky pohybuje jako diplomat celkem dlouho. Ale přesto zůstal nevýrazným diplomatem bez barvy a bez chuti.

Jediný, velmi nenápadný náznak skandálu se objevil před čtyřmi lety, kdy policie prověřovala, jestli náhodou jako velvyslanec v Litvě nezatajil dopravní nehodu. Nezjistila nic. Když se bulvární deníky snažily najít něco pikantního na nové ministry, u Füleho přišly jen na to, že bydlí v Praze poblíž exmanželky Jiřího Paroubka.

Byl to přitom on, kdo vedl komisi, která vybrala stíhačky Gripen pro armádu. Dění kolem tohoto výběrového řízení dodnes vyšetřuje britská protikorupční policie. Füle se účastnil prvních jednání s USA o radaru ještě za vlády sociálních demokratů. Vedl jednání o tom, jestli se po 11. září 2001 Češi zapojí do vojenských operací. O jeho diplomatických schopnostech svědčí i to, že mu vysoké funkce nabídla ČSSD, ale do vlády o něm uvažoval i předseda ODS Mirek Topolánek. A obě strany s ním dnes nemají problém, ani pokud jde o post eurokomisaře.