Zveřejnění seznamu členů československé komunistické rozvědky by mohlo mít negativní dopady na zájmy ČR, tvrdí Úřad pro zahraniční styky a informace, což je současná česká civilní rozvědka.
Za pochopitelné označil znepokojení bývalých zpravodajců, kteří pracovali ve službách státu v rizikových oblastech i po roce 1989, zejména v době krize v Perském zálivu. "Tito lidé právem očekávají, že jejich identita a bezpečnost nebudou ohroženy," uvedl mluvčí úřadu Bohumil Šrajer.
CELÝ SEZNAM AGENTŮ NAJDETE ZDE
Pondělní zveřejnění jmenného seznamu Ústavem pro studium totalitních režimů a Archivem bezpečnostních složek označil za "masivní prolomení obecného pravidla diskrétnosti a ochrany zdrojů, které ke zpravodajské práci patří, navíc s možnými negativními dopady na zájmy ČR v současném světě".
Reakce Ústavu pro studium totalitních režimů k vyjádření ÚZSI
Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek mj. plní úkoly stanovené §§ 4 a 13 zákona č. 181/1007 Sb., konkretizované navíc plánem činnosti na příslušný rok schvalovaným Radou ÚSTR. Ústav zkoumá a nestranně hodnotí období komunistické totalitní moci (od 25. února 1948 do 29. prosince 1989), zejména antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, stejně jako organizací založených na ideologii Komunistické strany Československa. Konkrétně získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající především o činnosti bezpečnostních složek, včetně složek Státní bezpečnosti, a dokumentuje účast domácích a zahraničních osob na podpoře komunistického režimu. Jedním z výstupů dokumentačního projektu zaměřeném na činnost Hlavní správy rozvědky SNB, rozvědného útvaru Státní bezpečnosti řízeného a kontrolovaného I. hlavní správou sovětské KGB, je i rekonstrukce organizačního a kádrového složení I. správy SNB, které Ústav prezentoval v rámci dvacátého výročí pádu komunistického totalitního režimu ve stavu k 17. listopadu 1989 na své webové stránce. Ústav při přípravě této rekonstrukce vycházel z odtajněných archivních materiálů spravovaných Archivem bezpečnostních složek, v souladu s archivním zákonem (č. 499/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) přístupných široké badatelské veřejnosti. Ústav se domnívá, že při zveřejňování výsledků své badatelské a dokumentační činnosti nejsme oprávněni cokoliv z období před 29. prosincem 1989 selektovat či cenzurovat. Stejně tak není v kompetenci Ústavu posuzovat činnost bezpečnostních složek či jejích konkrétních příslušníků po zániku Státní bezpečnosti. Závěrem je možné dodat, že naplňováním svých zákonných úloh Ústav i Archiv směřují ke stejnému cíli jako činnost českých zpravodajských služeb, tj. ochraně demokratického ústavního zřízení, bezpečnosti a obraně České republiky. |
Ředitel ústavu Pavel Žáček k těmto výhradám uvedl, že vše, co se vztahuje k činnosti rozvědčíků po roce 1990, bylo v jejich osobních kartách začerněno. "Jestli ti lidé pracovali pro české tajné služby i po roce 1990, já to prostě nevím," uvedl podle serveru Novinky.cz Žáček. Jestliže podle něj někdo vstoupil před rokem 1989 do služeb rozvědky a pak přestoupil k jiné službě, bylo to čistě na jeho zvážení.
Ústav pro studium totalit zveřejnil na svém webu jména rozvědčíků z někdejší První správy Sboru národní bezpečnosti (SNB), kteří působili v zahraničí k 17. listopadu 1989. Zpřístupnil jejich osobní karty podle místa působiště včetně fotografií a data narození; kromě jejich působení po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, v kartách začernil rodné číslo nebo údaje o rodinném stavu. Postup ústavu nicméně začal přezkoumávat Úřad pro ochranu osobních údajů.