Petici, která požaduje odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka, sepsal aktivista Stanislav Penc. Vadí mu, že ÚSTR ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra tvrdí, že výtvarník Joska Skalník byl informátor komunistické státní bezpečnosti, aniž vyslechl Skalníkovu verzi.

Petici podepsal mimo jiné i exprezident Václav Havel, předseda Strany zelených Ondřej Liška, výtvarník David Černý, architekt Zdeněk Lukeš nebo historik Petr Blažek, který v ústavu dříve pracoval. "Jde mi ale o nakládání s informacemi ze strany ústavu, nikoliv o osobu a odvolání pana Žáčka," upřesnil Liška. Samotný Skalník spolupráci s StB razantně odmítá.

"Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového," píše se v petici.

Petice aktivisty Pence 

Jsme přesvědčeni, že studium totalitní minulosti je i po dvaceti letech důležité. Zájemci o její poznání mají k dispozici různé typy pramenů, z nichž je možné sestavovat historické obrazy. Jedním z nich jsou také dokumenty Státní bezpečnosti, která po více než čtyřicet let tvořila páteř represivního systému.

Ústav pro studium totalitních režimů vydal při příležitosti dvacátého výročí vzniku Občanského fóra knihu, kde je dokumentován jeho vznik. Jako zásadní „objev“ otiskl dobovou zprávu pro I. náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence z 21. listopadu 1989, která je na stránkách ústavu interpretována následujícím způsobem: „Ojedinělá informace 1. odboru II. správy SNB navíc umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra.“ V denním tisku byl pak ještě před vydáním knihy „identifikován“ jako tento informátor výtvarník Joska Skalník.

Jedná se o další důkaz neprofesionální práce Ústav pro studium totalitních režimů. Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti. S otištěným dokumentem, který uvedené tvrzení jasně nedokládá, byl Joska Skalník konfrontován před vydáním knihy pouze novináři. Ačkoliv je veřejně činný, autoři knihy ho vůbec nekontaktovali. Tento přístup k výkladu historie si státní instituce nesmí dovolit. Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového.

V Praze 17. listopadu 2009


První den podepsalo tuto petici několik desítek občanů, mezi nimi například Vladimír Hanzel, redaktor; Petr Oslzlý, divadelník; Václav Havel, dramatik a bývalý prezident ČR; Břetislav Rychlík, režisér; John Bok, občanský aktivista; Petr Koura, historik; Ondřej Liška, poslanec; Michal Ambrož, hudebník; Jana Netopilová, novinářka; Miloš Müller, dokumentarista; Lenka Procházková, spisovatelka; Rudolf Zeman, novinář; Václav Koubek, hudebník; Leoš Válka, galerista; David Černý, výtvarník; Marek Brodský, herec; Petr Blažek, historik; Jana Zoubková, překladatelka; Věra Krincvajová, dokumentaristka; Zdeněk Lukeš, architekt; Filip Pospíšil, novinář; Krištof Rímský, herec; Petr Schwarz, publicista.

 

Ústav křtil knihu „Občanské fórum, den první. Vznik Občanského fóra v dokumentech a fotografiích“ den před 20. výročím vzniku hnutí. Vzrušenou diskusi v závěru vzbudila faksimile jednoho z dokumentů z 21. listopadu 1989, v němž Státní bezpečnost tvrdí, že informace o Občanském fóru získala od tajného spolupracovníka s krycím jménem „Gogh“. 

"Jako zásadní ´objev´, otiskl (pozn. ústav) dobovou zprávu pro I. náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence, která je na stránkách ústavu interpretována následujícím způsobem: „Ojedinělá informace 1. odboru II. správy SNB navíc umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra.“ V denním tisku byl pak ještě před vydáním knihy „identifikován“ jako tento informátor výtvarník Joska Skalník," reaguje na to v petici Penc.

Skalník si přijde dohledat další údaje 

Podle Pence se jedná o další důkaz neprofesionální práce Ústav pro studium totalitních režimů. "Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti. S otištěným dokumentem, který uvedené tvrzení jasně nedokládá, byl Joska Skalník konfrontován před vydáním knihy pouze novináři," píše aktivista.

Kmotr knihy, senátor Alexandr Vondra, uvedl, že kolem publikace je tak trochu „dusno“ kvůli zveřejnění tohoto záznamu. "Já prohlašuji, že Josku Skalníka znám velmi dlouho, velmi si vážím toho, že jsem mohl být vedle něj a spolupracovat s ním a že mne nikdy nepodtrhl. To, že se nějaké dokumenty objevují v této knize, považuji za fakt, se kterým je třeba dál pracovat," řekl pro ústav Vondra. 

Mluvčí ústavu Jiří Reichl serveru iHNed.cz řekl, že se Skalník s ústavem předběžně dohodl na tom, že příští týden přijde do Archivu bezpečnostních složek a společně s jeho pracovníky bude dohledávat další materiály o své osobě. Poté prý ústav a výtvarník vydají společné prohlášení.

Požadavku na odvolání nečelí Žáček poprvé. Už minulý rok správní radě ústavu vadilo, jak jeho lidé nakládají se zveřejňováním historických kauz.

Týkalo se to zejména kauzy bratři Mašínů, kteří měli plánovat atentát na komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Ctirad Mašín s Milanem Paumerem sice po letech připustili, že je něco podobného napadlo, sami však přiznávají, že to nemysleli vážně.

Největší rozruch ale vyvolala kauza kolem údajného udavačství spisovatele Milana Kundery. Žáčkův ústav loni v říjnu zveřejnil dokumenty, v nichž se uvádí, že Kundera udal StB letce Miroslava Dvořáčka. Ten pak strávil dlouhé roky v komunistických lágrech. Kundera sám veškerá nařčení z Francie odmítl a později se objevila svědectví, podle nichž udával někdo jiný.

Související