Poznatky prý ukazují, že Antarktida je velmi citlivá na oteplování podnebí. Zároveň mohou pomoci lépe předvídat důsledky budoucího oteplování.
Dosud se mělo za to, že v podobných mezidobích před 125, 240 a 340 tisíci lety byly teploty oproti těm dnešním vyšší o tři stupně Celsia. Tým vedený Louisou Simeovou z anglické Cambridge však dospěl k závěru, že to bylo o šest stupňů Celsia. Tehdejší oteplení prý vedlo k částečnému tání ledů Grónska a zvýšení hladiny moří o čtyři až šest metrů.
Antarktida byla dosud poměrně odolná vůči změnám klimatu. Může tomu však být podle vědců jinak, pokud se oteplování bude vyvíjet jako v minulosti. "Nevíme, zda současný stav podnebního systému může vést k oteplení východní Antarktidy o šest stupňů, ale nelze to vyloučit," řekla Simeová k článku týmu, který vyšel v mezinárodním vědeckém časopise Nature.
Vědci zjišťují teploty ovzduší a počet srážek v dávné minulosti měřením hodnoty izotopů v současných ledových krustách. Připouštějí, že tato měření nejsou zdaleka dokonalá. Například německý mořský geolog Gerhard Kuhn však soudí, že tato měření a jejich vylepšování má zásadní význam pro předpovídání důsledků budoucího oteplování.
Dosud se mělo za to, že v podobných mezidobích před 125, 240 a 340 tisíci lety byly teploty oproti těm dnešním vyšší o tři stupně Celsia. Tým vedený Louisou Simeovou z anglické Cambridge však dospěl k závěru, že to bylo o šest stupňů Celsia. Tehdejší oteplení prý vedlo k částečnému tání ledů Grónska a zvýšení hladiny moří o čtyři až šest metrů.
Antarktida byla dosud poměrně odolná vůči změnám klimatu. Může tomu však být podle vědců jinak, pokud se oteplování bude vyvíjet jako v minulosti. "Nevíme, zda současný stav podnebního systému může vést k oteplení východní Antarktidy o šest stupňů, ale nelze to vyloučit," řekla Simeová k článku týmu, který vyšel v mezinárodním vědeckém časopise Nature.
Vědci zjišťují teploty ovzduší a počet srážek v dávné minulosti měřením hodnoty izotopů v současných ledových krustách. Připouštějí, že tato měření nejsou zdaleka dokonalá. Například německý mořský geolog Gerhard Kuhn však soudí, že tato měření a jejich vylepšování má zásadní význam pro předpovídání důsledků budoucího oteplování.
