S politickou situací je nespokojeno 87 procent lidí. "Hluboká nespokojenost" trvá od té doby, co sněmovna na jaře vyslovila nedůvěru vládě Mirka Topolánka (ODS), uvedla v pátek agentura STEM na základě listopadového průzkumu. Z něj také vyplývá, že práci prezidenta kladně hodnotí 61 procent, s vládou Jana Fischera je spokojeno 58 procent a s parlamentem 30 procent dotázaných.

Zatímco prezident si od října o šest procentních bodů polepšil, a podle časové řady výzkumů STEM tak dosáhl letošního nejlepšího výsledku, vláda v listopadu dva body ztratila. O dva body víc než v říjnu má nyní parlament.

Nespokojenost občanů s celkovou politickou situací je podle STEM v tuzemsku dlouhodobou záležitostí. "Více než 30 procent lidí bylo spokojeno naposledy před posledními volbami do Poslanecké sněmovny na jaře roku 2006," uvedli autoři průzkumu. "Nepatrné zlepšení" podle nich nastalo v souvislosti s převzetím evropského předsednictví, ale "tím hlubší byl pak propad po vyslovení nedůvěry vládě". V dubnu 2009 bylo s politickou situací nespokojeno 90 procent lidí.

Nyní vyjádřilo spokojenost 13 procent respondentů, drtivá většina z těchto spokojených však uvedla, že jsou "spíše" spokojeni. Odpověď "určitě" spokojen si vybralo jen jedno procento dotázaných.

Na velmi kritickém pohledu na politickou situaci nemění nic ani to, že většina lidí je spokojena s prací prezidenta a vlády. "Úřednické vládě a prezidentovi lidé přisuzují jen malý podíl viny na tom, že politická situace je podle nich špatná," napsali autoři.

Hodnocení vnitropolitické situace se liší i v závislosti na sympatiích voličů k jednotlivým stranám. "Faktem však je, že v posledních měsících se zejména hodnocení práce vlády a prezidenta v politickém spektru vyrovnává," uvedl STEM.

Prezidenta chválí i tři pětiny voličů ČSSD a KSČM

Fischerovu úřednickou vládu podle této agentury hodnotí kladně i dvě pětiny stoupenců KSČM a poslední měsíc práce prezidenta schvalují dokonce tři pětiny voličů obou levicových stran - ČSSD a KSČM.

"Můžeme se domnívat, že tento nebývale vysoký podíl má souvislost s postupem Václava Klause při schvalování Lisabonské smlouvy. Podíl příznivých hodnocení práce prezidenta se však v porovnání s dobou po pádu Topolánkovy vlády zvýšil i mezi příznivci ODS (od dubna 2009 z 61 procent na nynějších 77 procent)," dodali autoři výzkumu.

Klaus je známým kritikem fungování EU, přenášení pravomocí na Brusel či třeba Lisabonské smlouvy o reformě EU. Dlouho se také zdráhal "Lisabon" podepsat a nakonec si Praha na jeho naléhání vymohla výjimku z listiny základních práv EU.

Související