Šrotovné, tedy státní příspěvek až 30 tisíc korun na koupi nového automobilu při likvidaci starého modelu, zřejmě v Česku nebude. V minulých měsících za něj bojovala ČSSD, teď od tohoto protikrizového opatření ustupuje.
Sociální demokraté nyní jeho zavedení vzhledem ke stabilizaci poptávky po autech nedoporučují, v budoucnu by se ovšem k jeho prosazování mohli vrátit. Tento instrument by vláda mohla použít například tehdy, pokud by nepokračovalo oživení ekonomiky i poté, kdy se vyčerpají rozpočtové impulzy jiných vlád.
V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekl místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka.
Poslední slovo má vláda
Šrotovné bylo podle Sobotky vždycky jen nástrojem k překonání prudkého poklesu odbytu aut. "My jsme šrotovné prosadili do zákona jako možnost a svěřili jsme vládě kompetenci rozhodnout o jeho zavedení, pokud to bude nezbytně nutné," uvedl Sobotka.
"Jestliže v tuto chvíli se ten trh bude vyvíjet kontinuálním způsobem, není naléhavý důvod, abychom do něj vstupovali ještě s nějakými dalšími rozpočtovými impulzy," dodal.
Ministr financí Eduard Janota se ke šrotovnému staví spíše skepticky. I pokud by kabinet chtěl, v tomto roce by ho již nestihl uvést do praxe. Otázkou je, zda by to mohlo být příští rok, protože ve státním rozpočtu s rekordním schodkem pro něj nebyly vyčleněny prostředky.
Odstoupení od šrotovací prémie se nelíbí Sdružení automobilového průmyslu (SAP). "Jedná se o zásadní nepochopení funkce šrotovného," reagoval pro ČTK ředitel sekretariátu SAP Antonín Šípek. Šrotovné má totiž podle něj motivovat k vyřazování ekologicky a bezpečnostně nevyhovujících vozidel. Se stejným cílem prý toto opatření používaly například Francie či Německo již před vznikem ekonomické krize. "Jelikož je vozový park v ČR značně přestárlý, jeho obnova má smysl v každém okamžiku," podotkl Šípek.
Poslanecká sněmovna v září přehlasovala prezidentské veto sociálnědemokratického zákona, který v Česku zavedení šrotovného umožňuje. Václav Klaus tehdy svůj krok zdůvodnil tím, že šrotovné je diskriminační. "Upřednostňuje průmysl na úkor jiných sektorů hospodářství a v rámci něj dává přednost krátkodobým zájmům několika silných podniků automobilového průmyslu na úkor jiných odvětví a firem, které nemají tak silné lobbyistické zázemí," uvedl prezident v tiskovém prohlášení.
Schválení zákona přivítali zástupci automobilového průmyslu, podle analytiků by opatření mělo negativní ekonomický dopad a nelze ho ekonomicky obhájit.
Šrotovné zatím bez vyhodnocení
Šrotovné zavedla řada evropských zemí, například sousední Německo i Slovensko, i mimoevropských států včetně USA. Na vyhodnocování výsledků nejen šrotovného, ale i jiných stimulačních opatření v Evropské unii, je podle Sobotky ještě brzy. "Politika národních vlád nebyla ze strany Evropy příliš koordinována," připomněl a jako příklad zmínil právě šrotovací prémii, kterou některé vlády zavedly, jiné nikoliv.
Bývalý ministr financí a spoluzakladatel strany TOP 09 Miroslav Kalousek v Moravcově pořadu uvedl, že k nalévání státních peněz do evropských ekonomik je dlouhodobě zdrženlivý. "V dlouhodobém horizontu to nemohlo mít žádné pozitivní výsledky," řekl. Přesto ocenil určitý stabilizační efekt podpor. "Pomohlo to, byť za drahé peníze, ty dopady rozložit v čase," doplnil s tím, že rozložení dopadů omezilo "společenská pnutí".
Blogeři iHNed.cz o šrotovném
Ondřej SchneiderDavid MarekJan MacháčekJan BurešPetr Mach
Ondřej Schneider, Georgetown University
Zkusme si představit alternativní program, třeba „židlovné\". Průměrné stáří
židlí v soukromém i veřejném sektoru je v Česku vysoké, řada židlí ve školách
pamatuje rozvinutý socialismus a je to na nich poznat. V úřadech se často sedí
na židlích, které přímo škodí lidskému zdraví, vedou k poškození páteře a tedy
vyšší nemocnosti a nákladům naléčení chronických potíží.
Výrobci židlí navíc
zaměstnávají tisíce lidí, jejich produkce je propojena s textilním a gumárenským
průmyslem i s výrobu ušlechtilé oceli, na produkci židlí závisí prosperita
dřevařských podniků. „Židlovné\" by tedy mohlo dotovat nákup nových židlí dotací
ve výši 500 Kč. Za 2,5 miliardy bychom podpořili nákup 5 milionů židlí, to už by
bylo přece něco - vyšlo by na školy, policisty, domácí ušáky i na barové
židličky.
Že je to nesmysl? A proč? Šlo by o „spravedlivější\" dotaci než je šrotovné,
protože by na ni dosáhl prakticky každý, ne jen ten, kdo má k dispozici čtvrt
milionu a více na auto.
VÍCE
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance
Jak na krizi? Odvézt auto do šrotu! Dělají to všichni kolem, proč bychom to
také neudělali? Automobilky a jejich subdodavatelé se podílí na českém HDP
zhruba deseti procenty.
To sice není málo, ale co ostatní? Kdybychom zavedli
šrotovné, pomohli bychom desetině ekonomiky, zbytku bychom ale ublížili.
Koupí-li si lidé díky šrotovnému auto, nebudou si moci dovolit třeba novou
televizi. Ty se také vyrábí v Čechách, jen jejich lobby není tak hlasitá. Že je
argumentem ekologie? Není. Jsou efektivnější řešení negativních externalit.
VÍCE
Jan Macháček, komentátor Respektu
Když prezident Klaus vetoval tzv. šrotovné doprovodil to vysvětlením, na
kterém zaujme, že „český daňový poplatník by mohl využít šrotovného na nákup
vozidel vyrobených mimo ČR\".
To je zajímavé. Když naopak český automobilový
průmysl (takže například i státní rozpočet) využíval šrotovného v jiných zemích,
nikomu to nevadilo, přitom to viděno touto perspektivou bylo stejně zločinné. A
tak je to v Česku skoro se vším. Děláme většinou jen to, co je jakoby výhodné
pro nás.
VÍCE
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny
Šrotovné je jedním z nejčastěji skloňovaných receptů na krizi. Řada
evropských zemí ho již zavedla a nutno říct, že přináší ovoce. Do poloprázdných
autosalónů se vracejí zákazníci a krize nekrize, opět nakupují. Proč by tedy
nemělo být šrotovné vhodným nástrojem i v Česku?
V našich podmínkách nedává smysl sledovat jakékoliv recepty směřující k
podpoře domácí poptávky. Nejsme země s velkým domácím trhem jako Německo a vždy,
ať se nám to líbí nebo ne, budeme závislí na vývozu ven. V době globální krize
má proto smysl podporovat přímo a transparentně konkurenceschopnost domácích
podniků - zaměstnavatelů tak, aby byly schopné poprat se o šrotovné a jiné
poptávkové stimuly v zahraničí.
VÍCE
Petr Mach, ekonom
Nejprve zdůrazněme, že podobná dotace ekonomice ani v nejmenším nepomáhá.
Pomáhá jen vybraným osobám na úkor všech ostatních. S růstem HDP nepohne vzhůru
ani o milimetr.
Je samozřejmě vítanou pomocí spadlou do klína těm, kdo zrovna chtějí koupit
nové auto a zbavit se starého. Je vítanou pomocí akcionářům a zaměstnancům
automobilek a šrotovnám, kterým stoupnou tržby. Jejich výhoda ale bude přesně ve
stejné výši zaplacena všemi ostatními. Každý, kdo si nové auto nekoupí, bude
platit kus daní právě na tuto dotaci.
VÍCE