Hajlující ruce a zdvižené prostředníky sundali z památníku advokáti

Památník připomínající události 17. listopadu 1989 na Kaňkově paláci na pražské Národní třídě je opět v původním stavu. Majitel budovy Česká advokátní komora (ČAK) z něj dnes odstranila plastiky s hajlujícími rukama a s rukama se vztyčenými prostředníky, které na pamětní desku přidělal výtvarník Roman Týc.

Pracovníci komory je odstranili mimo jiné z bezpečnostních důvodů. "Nové části byly přichyceny jen magnety a začaly opadávat," uvedla mluvčí komory Iva Chaloupková s tím, že nyní je má policie, která o ně požádala a případ vyšetřuje.

Policejní mluvčí Iva Knolová potvrdila, že policie obě části pomníku zajistila jako důkazní materiál. Bližší informace k vyšetřování budou ale známy až později.

Policie zatím nezahájila řízení pro konkrétní trestný čin. Nyní budou následovat například výslechy svědků. Policii na upravenou pamětní desku upozornil náhodný kolemjdoucí. Pražský magistrát se Tycovou akcí nezabývá.

"Není co slavit" 

Na událost upozornil server Týden.cz s tím, že v neděli odpoledne změnil umělec vystupující pod jménem Roman Týc památník sametové revoluce. K liště s dlaněmi ukazujícími písmeno V přidal další dva kusy odkazující na roky 1939 a 2009.

Ruce nad datem 17. listopadu 1939, kdy nacisté uzavřeli v Československu vysoké školy, hajlují. Naopak nad 20. výročím pádu komunismu ukazují neznámí lidé zdvižené prostředníky sdělující Fuck You.

Nejnovější počin nazval Není co slavit a je ho podle něj třeba vnímat v souvislostech. "Ta deska prostě sama vybízela k doplnění informace. Všechny ty ruce jsou český, na rozdíl od gest, která ukazují. Není od věci uvědomit si to, co se tady dělo a děje v kontextu. Češi hajlovali tenkrát, konec konců dělají to i dnes, vítězná viktorka po letech možná zase až tak vítězná není, prostředníček neváhal vztyčit premiér Topolánek a zaštítil se jím veřejně i Karel Gott. To taky o něčem vypovídá," řekl serveru Týc.

Improvizované odhalení nové podoby pomníčku doplnila ironická báseň kolážovitě složená z řádek písní, které provázely dějiny republiky. Zazněla v ní otázka "Kde domov můj", povzdech "Ach synku, synku", provolání "Již vzhůru psanci této země", přání "Ať mír dál zůstává s touto krajinou" a "Já chci žít nonstop". Stranou nezůstalo ani sdělení, že "bílej jezdec jede tmou" a konec se odehrál v naději, že "jednou budem dál".

"Použiji citaci od profesora Jiřiho Přibáně: umělci nemají být svědomím národa, ale naopak rebely rozbíjejícími kulturní klišé a strnulé obrazy kolektivní paměti. S tím se ztožnuji, takže Romanovi Týcovi závistivě gratuluji, i když jsem někdy k jeho jiným pracem kritický z hlediska určité prvoplánovosti," řekl HN výtvarník Jiří David.

Týc, vlastním jménem David Brudňák, je znám díky své první velké akci v roce 2007, kdy v Praze během Velikonoc vyměnil zhruba 50 panáčků na semaforech pro chodce.

Týc je členem skupiny Ztohoven. Její členové se mimo jiné nabourali do programu České televize Panorama a odvysílali záběr simulovaného jaderného výbuchu.

Česká televize dala umělce k soudu, který rozhodl, že šlo jen o přestupek a příslušná radnice případ odložila. Ztohoven za akci dostali v prosinci 2007 cenu Národní galerie pro mladé umělce.