Diskriminaci romských dětí ve školách vytýkal Česku už jednou Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ani dva roky po jeho rozsudku jim však není v českých školách o moc lépe.

Až deset tisíc romských dětí musí neoprávněně chodit do zvláštních škol. Se svými schopnostmi by přitom zvládaly i běžnou výuku. "Společnost má předsudky a i pedagogové předjímají, že romské děti budou méně úspěšné," říká Jan Stejskal z koalice Společně do školy.

Řada romských dětí je při nástupu do školy sociálně znevýhodněná a potřebují pomoci se začleněním do kolektivu nebo se zvládnutím češtiny. K tomu slouží přípravné třídy, jinde pomáhají učitelům asistenti, pro rodiče i učitele fungují poradny. Podle Stejskala ale není pomoc dostatečná. "Práce poraden je často formální. Sezení trvají třeba půl hodiny, málo se využívá podpůrných opatření," říká Stejskal.

Peníze na zaplacení asistentů pedagoga

Učitelé pak podle průzkumů přeřadí v průměru třicet romských dětí ze sta do takzvaných zvláštních škol. Ty jsou ale určené pro děti s lehkým mentálním postižením a potřebám znevýhodněných romských dětí stejně většinou nevyhoví. Ministerstvo školství se proto snaží podmínky pro vzdělávání znevýhodněných dětí změnit. Česku to před dvěma lety nařídil i štrasburský soud poté, co osmnácti mladým Romům potvrdil, že Česko porušilo zařazením do zvláštních škol jejich práva.

Školy tak mohou nyní požádat například o peníze na zaplacení asistentů pedagoga. Ministerstvo už na podporu škol věnujících se znevýhodněným dětem rozdělilo 200 milionů korun z evropských fondů. Celkem bude mít na podobné podpůrné projekty 4,5 miliardy korun.

"Na začátku příštího roku navíc připravíme akční plán, který by měl celý systém lépe nastavit," řekla HN náměstkyně ministryně Klára Laurenčíková, která řídí skupinu pro sociální programy ve školství.