Srbsko v úterý u Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) v Haagu označilo vyhlášení samostatnosti své bývalé jižní provincie Kosova za zjevné porušení své územní celistvosti. ICJ se začal zabývat kosovskou nezávislostí poté, co Valné shromáždění OSN v říjnu schválilo požadavek Srbska, aby ICJ vyšetřil, zda se odtržení Kosova v roce 2008 uskutečnilo legálně.

Vedoucí srbské delegace Dušan Bataković deset let poté, co NATO bombardováním ukončilo dvouletý ozbrojený konflikt mezi Srbskem a kosovskoalbánskými vzbouřenci, zdůraznil, že "Kosovo je historickou kolébkou Srbska a jedním z hlavních pilířů jeho identity". Před patnáctičlennou porotou řekl, že doufá v takové rozhodnutí soudu, které poskytne prostor pro jednání s Kosovem o jeho budoucím statusu a přispěje k míru a stabilitě.

Srbští činitelé chtějí, aby Kosovo zůstalo srbskou provincií s širokou autonomií, což Priština naprosto odmítá.

Právní zástupce Srbska Malcolm Shaw upozornil soud, že jeho rozhodnutí budou velmi pozorně sledovat další státy, které rovněž čelí separatistickým tlakům na svém území. Rozhodnutí soudu ve prospěch Kosova povede další země k uznání nezávislosti Kosova, zatímco opačný verdikt by mohl přimět Kosovo k jednání o urovnání se Srbskem.

"Pokud na Zemi existuje jediné území, jehož odtržení by se nemělo dovolit, pak je to Kosovo," řekl další právník zastupující Kosovo Marcelo Kohen.

Srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić řekl, že Srbsko očekává, že bude uplatněno mezinárodní právo. "S podporou mnoha zemí, které mají velký vliv a které se účastní tohoto procesu na naší straně, jsem přesvědčen, že se nám podaří orientovat diskusi na právní platnost vyhlášení nezávislosti," řekl Jeremić.

Kosovští zástupci budou hovořit ještě dnes, po nich dostane slovo osm dalších států OSN.

"Můžeme žít se Srbskem jedině jako dva nezávislé státy," řekl v pondělí kosovský vicepremiér Rame Manaj. "Srbsko deportovalo polovinu obyvatel Kosova, zabilo a zmasakrovalo více než dvanáct tisíc lidí... a kvůli tomu všemu jsme vyhlásili nezávislost," řekl.

Rada bezpečnosti OSN vzhledem k "vážné humanitární situaci" přijala v roce 1999 rezoluci 1244, kterou ustavila mezinárodní správu nad Kosovem, a situaci v zemi začala monitorovat vojska NATO. Rezoluce podpořila autonomii Kosova, ale potvrdila, že tato provincie je nedílnou součástí Jugoslávie, kterou tehdy tvořilo již jen Srbsko a Černá Hora. Srbsko-černohorská Jugoslávie se v roce 2006 rozpadla na dva samostatné státy.

Srbští právníci dnes argumentovali tím, že rezoluce 1244 byla závazná a zakazovala jednostranné akce Kosova.

Slyšení, jehož se mohou účastnit členské země OSN a Kosovo, má trvat do 11. prosince, vynesení rozsudku se očekává za několik měsíců.

Nezávislost Kosova, které ji jednostranně vyhlásilo 17. února 2008, uznaly Spojené státy i většina členských zemí Evropské unie, včetně Česka. Celkem tak učinilo 63 ze 192 členských zemí OSN. Naopak nejrozhodněji se proti samostatnosti Kosova postavilo Srbsko a také Rusko, které v tom vidí precedens pro separatistická hnutí.

ICJ sídlící v Haagu je nejvyšším soudním orgánem OSN. Zabývá se právními spory mezi svrchovanými státy a také vypracovává právní posudky na žádost Valného shromáždění, Rady bezpečnosti či jiných organizací zmocněných k tomu VS OSN. Rozsudky ICJ jsou závazné, ale soud nemá prostředky, aby si jejich respektování vynutil.