Ministři financí Evropské unie se dnes dohodli na reformě dohledu nad jednotlivými finančními institucemi v EU. ČTK to řekl důvěryhodný zdroj. Dohled bude založen na třech nových institucích, které budou sledovat banky, penzijní fondy a pojišťovny. Reforma má zabránit opakování nedávné finanční krize.

Evropská komise před nedávnem navrhla vytvoření systému finančních dohlížitelů (ESFS - European System of Financial Supervisors), který bude tvořen právě třemi unijními orgány, jež mají nově vzniknout z již fungujících výborů EU. Jeden z nich bude mít na starost dohled nad bankami, druhý nad pojišťovnami a třetí nad penzijními fondy. Brusel původně zvažoval, že by rozhodnutí nových institucí mohla být za určitých okolností právně závazná.

Bez zásadních změn

Návrh, který ministři schválili, je však více obecný než původní návrh komise a nebude pro finanční trh znamenat tolik zásadní změny. Původní návrh komise obsahoval úpravy, které vyvolávaly obavy v řadě členských států unie, včetně Česka. Někteří čeští politici a především centrální bankéři se v minulosti báli, že národní centrální banky by mohly částečně ztratit kontrolu nad finančními toky z dceřiných do mateřských bank. V Česku a několika dalších zemích je přitom finanční sektor tvořen právě hlavně dceřinými bankami.

Kompromis však počítá s tím, že nové dohledové unijní orgány nebudou moci vydávat rozhodnutí, která by se týkala konkrétních finančních institucí, v případě nějaké krize či sporu mezi národními dohledovými orgány. Taková pravomoc by jim zůstala jen v případě, že by některá z finančních institucí porušila unijní legislativu.

V praxi by to znamenalo, že kdyby se objevil problém například v České spořitelně, a Česká národní banka se dostala do sporu s rakouským dohledem, kde sídlí vlastník české banky Erste Bank, EU by nesměla vydat žádné rozhodnutí, jež by se týkalo konkrétní banky. Mohla by do sporu sice vstoupit, ale rozhodnout by mohla jen spor mezi regulátory.

Některé země si během jednání navíc vymohly hned několik pojistek, které jim mohou umožnit zvrátit rozhodnutí unijního dohledu v případě, že vydá rozhodnutí, které odporuje současným dohodám. Státy budou moci některá rozhodnutí revidovat na zasedání ministrů financí EU, kde jim k jejich přehlasování bude stačit jen prostá většina. Některá opatření bude možné zvrátit i na summitu EU, ale tam je třeba jednomyslný souhlas členských států.

"Oslabení" reformy finančního dohledu v Evropské ovšem pobouřilo Evropský parlament, který podle vyjádření největších poslaneckých frakcí hodlá návrh při první příležitosti nejspíš odmítnout. "Evropští občané očekávají efektivní opatření, která zabrání opakování finanční krize. Evropský parlament nehodlá oslabit nové evropské orgány," uvedli ve společném prohlášení zástupci lidovců, socialistů, liberálů i zelených.