Příští rok se v Česku rozeběhne největší vzdělávací projekt v dějinách. Až 800 tisíc lidí se bude moci přihlásit do jazykového nebo počítačového kurzu, na který jim výrazně přispěje ministerstvo školství. To na projekt, který je inspirován praxí v Belgii nebo Velké Británii, získalo prostředky z Evropské unie.

Odborníci upozorňují, že Češi na tom s jazyky a počítačovými dovednostmi stále nejsou ve srovnání se zbytkem Evropy nejlépe. A současná finanční krize tyto nedostatky ještě více obnažuje.

„Jak jsou na tom Češi s jazyky a počítači? Špatně. Na pohovor vám přijde třicet lidí a všichni mají v životopise napsáno, že umí s počítačem. Ale ve chvíli, kdy je posadíte k excelu a chcete, aby sečetli deset čísel a udělali z nich průměr, se začnou ošívat. Zvládne to tak pět, deset procent uchazečů,“ říká Pavel Komárek ze sdružení Prosperita, které se zabývá vzděláváním dospělých.

Prosperita také pro některé firmy organizuje přijímací pohovory. „Češi také nejsou jazykově připraveni pro byznys sféru. V tom české školy hrozně zaostávají, nedokážou studenty připravit na praxi,“ řekl Komárek.

Pět tisíc pro každého

Obří projekt, který má jazykovou a počítačovou vybavenost Čechů zlepšit, se rozjede v průběhu příštího roku. Zapojit se do něj budou moci lidé mezi 25 a 64 lety s trvalým bydlištěm mimo Prahu.

V krajích vzniknou informační centra, kam se zájemci o kurzy se státním příspěvkem budou moci přihlásit. Tam dostanou smlouvu, ve které bude uvedeno, že mají na příspěvek nárok. Obdrží také seznam ministerstvem „certifikovaných“ agentur, do jejichž kurzů se mohou přihlásit. Teprve když na školení začnou chodit, převede ministerstvo na účet agentury peníze.


Aby se na projekt nenabalily nekvalitní vzdělávací agentury, které si budou chtít jen snadno vydělat, plánuje ministerstvo v příštích měsících vyhotovit standardy, které firmy budou muset splňovat. Prověřovat se bude například délka zkušeností pořádáním vzdělávacích kurzů nebo kvalifikace lektorů. Státní příspěvek pak žadatelé získají pouze u agentury, která bude splňovat tyto ministerské předpoklady.

Co se týká samotných zájemců o kurzy, ti nebudou muset prokazovat nic. „Nebudeme zjišťovat, jestli konkrétní člověk kurz skutečně potřebuje nebo ne. Na to nehrajeme, protože z našeho pohledu se potřebují vzdělávat všichni. Každý si potřebuje zvýšit svoji kvalifikaci,“ řekl Jakub Stárek, ředitel odboru dalšího vzdělávání na ministerstvu školství.

Celoživotnímu učení se v Česku podle něj věnuje jen osm procent lidí, což zemi řadí do evropského průměru. „Toto číslo potřebujeme zvýšit. Co se týká jazykových a počítačových dovedností, v tom má spousta lidí stále velké nedostatky,“ řekl Stárek.

ctete-v-pondeli-530.gif

Ačkoliv možnosti různých vzdělávacích kurzů jsou relativně rozšířené, lidé, zvláště v regionech zasažených vysokou nezaměstnaností, na ně nemají peníze. „Český statistický úřad nedávno udělal výzkum, proč se lidé nevěnují dalšímu vzdělávání. Nejčastějším důvodem bylo, že jim většinu času zabírá rodina, na druhém místě zmiňovali nedostatek financí,“ uvedl Stárek.

Celkové náklady na projekt jsou tři až čtyři miliardy korun, které se vezmou z evropského programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. V rámci něj má do Česka v letech 2007 – 2013 přitéct celkem 53 miliard korun.

Související