Senát má podle svého předsedy Přemysla Sobotky (ODS) vlídnější tvář než Poslanecká sněmovna. Podařilo se ji zachovat i v roce poznamenaném činy politiků, kteří své krátkodobé zájmy předřazují dlouhodobému zájmu země. Sobotka to v úterý uvedl v bilančním projevu na slavnostním shromáždění k 13. výročí ustavující schůze Senátu.
"I letos se Senátu podařilo uchovat potřebnou politickou kulturu, která nás v očích občanské veřejnosti stále více odlišuje od kolegů ze sněmovny. Náš parlament má prostě dvě tváře, ta naše je vlídnější," uvedl předseda Senátu.
Podle něj činnost horní komory parlamentu zůstala v mezích možností na úrovni předchozích let, které vždy charakterizovala "věcná diskuse, gentlemanská politická kultura, trpělivost a spolupráce".
Důvěra lidí v horní komoru parlamentu je ale nízká. Podle listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Senátu důvěřovalo 22 procent lidí, Poslanecké sněmovně pak pětina dotázaných.
"Jen proto, že u nás získali větší vliv někteří politici, pro které je dlouhodobý zájem této země mnohem méně důležitý než horizont nejbližších výsledků veřejného mínění a příštích voleb," poznamenal předseda Senátu.
Shromáždění se tradičně konalo v sále, kde byla 18. prosince 1996 zahájena první ustavující schůze Senátu. Od té doby bylo zvoleno do horní komory celkem 205 osobností, uvedl Jiří Dienstbier (za ČSSD).
Z původní sestavy zůstává stále v horní komoře osm senátorů. Jsou to spolu se Sobotkou Pavel Eybert, Jiří Liška, Alena Palečková, Jiří Pospíšil (všichni ODS), Milan Štěch (ČSSD), Petr Pithart (KDU-ČSL) a Václav Jehlička (za TOP 09). Účastníci uctili symbolickou minutou ticha památku těch členů horní komory, kteří zemřeli. K nejznámějším patřili Jaroslava Moserová a Václav Benda.
"I letos se Senátu podařilo uchovat potřebnou politickou kulturu, která nás v očích občanské veřejnosti stále více odlišuje od kolegů ze sněmovny. Náš parlament má prostě dvě tváře, ta naše je vlídnější," uvedl předseda Senátu.
Podle něj činnost horní komory parlamentu zůstala v mezích možností na úrovni předchozích let, které vždy charakterizovala "věcná diskuse, gentlemanská politická kultura, trpělivost a spolupráce".
Důvěra lidí v horní komoru parlamentu je ale nízká. Podle listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Senátu důvěřovalo 22 procent lidí, Poslanecké sněmovně pak pětina dotázaných.
Zvoleno už 205 osobností
Letošní rok podle Sobotky poznamenaly "zcela nesmyslné" svržení vlády uprostřed českého předsednictví EU, zablokování předčasných voleb do sněmovny jako řešení vzniklé situace a nakonec prohloubení státního dluhu."Jen proto, že u nás získali větší vliv někteří politici, pro které je dlouhodobý zájem této země mnohem méně důležitý než horizont nejbližších výsledků veřejného mínění a příštích voleb," poznamenal předseda Senátu.
Shromáždění se tradičně konalo v sále, kde byla 18. prosince 1996 zahájena první ustavující schůze Senátu. Od té doby bylo zvoleno do horní komory celkem 205 osobností, uvedl Jiří Dienstbier (za ČSSD).
Z původní sestavy zůstává stále v horní komoře osm senátorů. Jsou to spolu se Sobotkou Pavel Eybert, Jiří Liška, Alena Palečková, Jiří Pospíšil (všichni ODS), Milan Štěch (ČSSD), Petr Pithart (KDU-ČSL) a Václav Jehlička (za TOP 09). Účastníci uctili symbolickou minutou ticha památku těch členů horní komory, kteří zemřeli. K nejznámějším patřili Jaroslava Moserová a Václav Benda.
