Češi by hlasovali jako Švýcaři. Minarety u mešit odmítají

Více nežli polovina Čechů a Slováků by se v případném referendu vyslovila pro zákaz výstavby minaretů u mešit. Hlasování by tak dopadlo stejně jako ve Švýcarsku, vyplývá z prosincového výzkumu agentury Network Media Service. Průzkumu se zúčastnil vzorek více než 900 respondentů z Česka i Slovenska.

Respondentům položili otázku, zda by se zúčastnili referenda o zákazu výstavby minaretů u mešit postavených v Česku, resp. na Slovensku. V rámci České republiky by se referenda zúčastnilo 78% obyvatel starších 18 let, na Slovensku by byla účast 70%.

Referenda by dopadla obdobně jako ve Švýcarsku, kde přibližně 58% Švýcarů hlasovalo pro zákaz výstavby minaretů. V České republice by se pro zákaz vyslovilo 54% voličů (na Slovensku 56%). S výstavbou minaretů častěji souhlasili muži než ženy a lidé s vyšším vzděláním a nadprůměrnými příjmy.

Švýcarská lidová strana, která referendum o zákazu minaretů - nikoli mešit - prosadila, pokládá vysoké štíhlé věže za symbol muslimské netolerance.

Referendu předcházela vyhrocená kampaň. Odpůrci minaretů zaplavili Švýcarsko plakáty se zahalenou muslimkou, na nichž z vlajky s helvetským křížem trčí tyto věže jako rakety. Spustili také na internetu hru, jejímž cílem je sestřelovat minarety, které vyrůstají mezi siluetami švýcarských památek. Obojí odsoudila švýcarská muslimská komunita i představitelé dalších církví.

Kontroverzní muslimský intelektuál Tariq Ramadan označil výsledek švýcarského referenda za katastrofu. Pro Ramadana, který žije v Ženevě a učí v Británii na Oxfordské univerzitě, "Švýcaři vyjádřili opravdový strach, velkou otázku nad působením islámu ve Švýcarsku". Strana Zelených oznámila, že hodlá podat žalobu u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za údajné "narušení náboženské svobody garantované evropskou konvencí o lidských právech".

Naproti tomu populistická pravice v sousedním Rakousku neskrývá radost z výsledku hlasování. Podle předsedy Svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho Švýcaři "jednoznačně odmítli radikální islamismus" a vyjádřili svůj názor způsobem, který nelze zamést pod koberec řečmi o "politické korektnosti". "Je to vzorem pro Rakousko," dodal Strache podle APA.

Islám v Evropě Proč takové pnutí Jiná vyznání - buddhisté, hinduisté - se integrují v Evropě vcelku bez problémů. Potíž je v tom, že islám diktuje věřícím do nejmenších podrobností, jak se chovat v každodenním životě. Tady dochází ke střetům. Muslimové se cítí ublíženi, že nemohou například v pátek opustit pracoviště a věnovat se motlitbám. Vadí jim i spousta dalších věcí. Stačí nevhodný billboard poblíž mešity. Kolem islámu po špičkách Muslimové jsou v prosazování svých požadavků razantní. Reagují na jakoukoli domnělou provokaci hodně hlasitě. To zase vyvolává protireakci převážně křesťanské a laické evropské veřejnosti. Britský filozof a publicista Timothy Garton Ash přirovnal militantní evropské muslimy k podrážděnému zvířeti, kolem kterého každý raději chodí po špičkách. Heslem dne evropských politiků je muslimy neprovokovat. Toho využívá krajní pravice. Šátky, modlitby, ramadán Mnozí muslimové jsou přesvědčeni, že jejich právo na svobodné praktikování víry ční nad evropskými pravidly a zákony. Požadují například, aby se dodržoval v evropských firmách půst v průběhu ramadánu, aby byly zrušeny zákony, omezující nošení náboženských symbolů (včetně muslimských závojů) na veřejnosti.