Z českých kostelů a kaplí byly od roku 1989 odcizeny stovky tisíc uměleckých děl. Z 5500 sakrálních objektů jich zaznamenalo vloupání zhruba 90 procent. Nejhorší situace je v západních, východních, severních a středních Čechách, kde jsou mnohé kostely zcela vykradené a prázdné.

"Na území jedné diecéze hovoříme o více jak stovce tisíc odcizených uměleckých děl za posledních 20 let. Z gotického a renesančního umění zmizela zhruba polovina, z rozsáhlého barokního zhruba třetina děl," upozornil v rozhovoru s ČTK diecézní konzervátor Arcibiskupství pražského Vladimír Kelnar, podle něhož jde o nenahraditelnou ztrátu historické paměti národa.

Zabezpečit a prezentovat zbylé památky by podle odborníků pomohla diecézní muzea, zatím však fungují na území ČR pouze dvě - v Litoměřicích a v Olomouci. Třetí se v současné době buduje v Plzni. Zřídit ho chtějí také v Hradci Králové či Brně.

Probourané zdi i stržené oltáře

Kritická situace je především u hřbitovních kostelů a poutních míst, kam lidé tak často nezavítají, a proto si nikdo včas krádeže nevšimne. V roce 2002 se řešilo 277 případů krádeží pískovcových soch a funerální architektury z hřbitovů nebo poutních míst. Loni evidovali policisté 144 těchto krádeží. Zloději se dostávají do kostelů hrubým násilím; výjimkou nejsou ani probourané zdi, stržené oltáře, vyřezané obrazy nebo zdemolované mříže.

Kriminalita významně vzrostla po roce 1989; mimo jiné ji ovlivnil zvýšený zájem západních překupníků o tuzemské umění. Zatímco v roce 1989 se podle policejních statistik stalo 51 krádeží vloupáním do objektů se starožitnými a uměleckými předměty, o rok později jich už bylo 611 a v roce 1991 téměř 1000.

"Od té doby se krádeže církevních a kulturních předmětů postupně snižují. Vzrostly naopak krádeže uměleckých předmětů v bytech a rekreačních objektech," uvedl policejní rada Jaroslav Zahálka. Podle Kelnara ale mnohdy už není v kostelích co krást a drobné krádeže duchovní správcové prý ani nehlásí, protože pátrání nebývají úspěšná.

Na zabezpečení chybějí církvi peníze

Sama římskokatolická církev statistiky nemá, protože předměty nebyly v minulosti dostatečně zdokumentovány. S tím začala až po roce 1990. Míra krádeží byla ale tehdy tak vysoká, že odborníky doslova "zaskočila", evidenci navíc ještě nedokončili.

Církev by si podle Kelnara své památky mohla ochránit, kdyby měla patřičné zázemí. Problém podle něj souvisí zejména s nedořešeným majetkovým vyrovnáním státu s církvemi. Objem prostředků pro římskokatolickou církev na zabezpečení objektů se již několik let pohybuje ročně okolo jednoho milionu korun pro jednu diecézi (v ČR je celkem osm diecézí), za což se pořídí kvalitní elektronické zabezpečení pro zhruba čtyři větší kostely.

Kriminalistům v současné době ztěžují práci organizované gangy i jejich dobrá znalost vyšetřování. "Vstupem do EU a schengenského prostoru se činnost zločinných skupin napojených na zahraniční obchodníky v důsledku neexistujících kontrol na hraničních přechodech ještě více usnadnila," tvrdí Zahálka.

I když se předmět najde, zpátky se často nevrátí

Nejvíce církevních uměleckých předmětů z tuzemska končí v Německu, Rakousku, Itálii a Nizozemsku. Ačkoli se mnohdy kriminalistům ve spolupráci s Interpolem podaří odcizené předměty najít, jejich navrácení do ČR naráží často na problém rozdílné legislativy států EU. "Respektování zásady 'nabytí v dobré víře' a s tím spojené problémy s dokazováním subjektivní stránky u trestného činu podílnictví velmi často zapříčiní, že zahraniční orgány činné v trestním řízení rozhodnou o navrácení odcizeného uměleckého předmětu zpět osobě, u které byla věc zajištěna," vysvětluje Zahálka.

Příkladem je farní kostel sv. Bartoloměje v Dřevčicích u Prahy, v němž po nesčetném vykrádání nezbylo téměř nic. Pochází odtud i kamenná socha sv. Floriána, která byla odvezena do Německa. Třebaže ji česká strana identifikovala, církvi se i přes veškerou snahu dodnes nevrátila.

Krádeže vloupáním do objektů se starožitnými a uměleckými předměty:

Rok1989 1990 1991 1995 2000 2004 2008
zjištěno 51 611 996 439 328 173 39
objasněno 26 128 283 114 95 56 5
dodatečně objasněno 1 neuvádí 54 9 52 17 0

Zdroj: Policejní prezidium ČR

Související