Na pozemcích už vydělala Penta

Letiště Praha

Letiště Praha-Ruzyně loni přepravilo 12,6 milionu cestujících - dvakrát tolik než před šesti lety. Nová dráha má umožnit přepravu až 20 milionů cestujících.

Pozemky vyšly draho

Čtvrtinu pozemků na novou dráhu v roce 2005 skoupila investiční skupina Penta. Vydělala na tom takřka čtyři miliardy korun - zatímco pozemky skoupila po pěti stech korunách za metr, Letišti Praha je prodala za více než desetinásobek.

Rozšíření pražského ruzyňského letiště je podle zjištění HN vážně ohroženo. Blokuje ho územní plán Prahy. Ten nedovoluje přistavět druhou ranvej do té doby, než na místo pojede metro nebo rychlodráha. Na rychlodráhu ale nemá ministerstvo dopravy peníze a trasu metra na Letiště Praha v novém územním plánu nemá.

Druhá ranvej, která by zvýšila kapacitu letiště, se měla začít stavět počátkem roku 2013 a měla být hotova do konce roku 2014. Letiště Praha-Ruzyně loni přepravilo 12,6 milionu cestujících - dvakrát tolik, co před šesti lety. Je již na hranicích své kapacity. Nová dráha mu má umožnit v roce 2020 přepravit až 20 milionů cestujících.

Ministerstvo: Nemáme na to

Potřebnou rychlodráhu ale ministerstvo před rokem 2017 nepostaví. Chybějí mu totiž peníze. A Praha, která by stavbou metra uvolnila letišti ruce, bude další územní plán zpracovávat až před rokem 2021.

"Podmínka kolejového spojení v plánu zůstane. My jako město rozhodně couvat nebudeme," říká rezolutně za pražský magistrát radní Martin Langmajer, který zodpovídá za územní plán. A argumentuje dohodou se Středočeským krajem a ministerstvem dopravy, že prioritní je státní rychlodráha na Ruzyň.

"Já kvůli tomu, že někdo vymyslí, že něco nebude financovat, nebudu měnit koncept územního plánu," míří Langmajer na ministerstvo dopravy, které couvlo od rychlodráhy. "My na to prostě nemáme. Jestli chce mít někdo obě věci najednou, ať si je zaplatí," reaguje mluvčí ministerstva Hanzelka.

Letiště druhou ranvej potřebuje 

Praha chce metro nebo rychlodráhu proto, že se obává dopravních problémů, konkrétně ulic ucpaných auty a autobusy mířícími na Ruzyň. Letiště i ministerstvo dopravy neprotestují proti tomu, aby si Praha kladla podmínky a žádají, aby město požadavek kolejového spojení z plánu vyškrtlo.

"Paralelní dráha je nutná pro další rozvoj letecké dopravy v České republice bez ohledu na existenci kolejového spojení," říká mluvčí letiště Eva Krejčí, podle níž je ruzyňské letiště na hranici své kapacity.

Rychlodráhu sice firma také podporuje, ale není prý nutné, aby byla postavena s předstihem. "Nemá smysl blokovat jednu důležitou stavbu jen kvůli tomu, že jiná bude později," souhlasí mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Výhoda pro Pentu

Problémy nahrávají společnosti Penta. Ta totiž chce v roce 2013 otevřít kousek za Prahou ve Vodochodech vlastní letiště. Denně by na něm mohlo vzlétnout a přistát na 140 letadel a ročně by jím mělo projít 3,5 milionu cestujících.

A zpoždění výstavby nové přistávací dráhy na Ruzyni mu přihraje cestující. Penta ale musí překonat odpor obyvatel okolních obcí, kteří se snaží výstavbě zabránit. Je tak možné, že se jí termín 2013 nepodaří stihnout.

Letiště Praha má s výstavbou nové přistávací dráhy problémy již delší dobu. Původně ji totiž chtělo začít stavět v roce 2006 a již letos měla fungovat.

Chyba za 4 miliardy

Jenže v polovině roku 2005 zjistilo, že zaspalo při nákupu pozemků - část těch pod plánovanou přistávací dráhou totiž mezitím skoupila právě investiční skupina Penta.

Až po více než třech letech je prodala letišti - ovšem za více než desetinásobek toho, za co nakoupila. Letiště Praha ono zaspání vyšlo na téměř čtyři miliardy korun.

Vzápětí do rozšíření letiště zasáhl i Nejvyšší správní soud - ten totiž zrušil změnu územního plánu, která s novou dráhou počítala, protože ji úřady neprojednaly s dotčenými vlastníky pozemků.

A poté soud přikázal i projednat znovu dopady výstavby na životní prostředí. Ty by měly být hotovy během příštího roku.

Související