Schodek státního rozpočtu za rok 2009 dosáhl podle předběžných údajů ministerstva financí 195 miliard korun. Jde o výpočet k 30. prosinci, řekl v pořadu Partie televize Prima premiér Jan Fischer.

Ve schváleném loňském rozpočtu, který připravila minulá vláda Mirka Topolánka (ODS), se počítalo se schodkem asi 38,1 miliardy korun. Poslanci jej ale v listopadu navýšili zhruba na 52,2 miliardy korun, aby stát měl dostatek finančních prostředků na výplatu důchodů.

Bylo ale jasné, že hospodaření státu skončí kvůli hospodářské krizi s ještě vyšším deficitem. Ministerstvo financí očekávalo, že bude kolem 165 miliard korun. Levicoví politici hovořili o schodku kolem 200 miliard Kč.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že loňský schodek rozpočtu, který se podle něj přiblíží 200 miliardám korun, je odpovědností vlády Mirka Topolánka. Ta prý reagovala na světovou hospodářskou krizi pozdě. Zavedení daňových reforem k 1. lednu 2008 znamenalo snížení daňových příjmů o 80 miliard korun, dodal.

Prodej ČEZ po volbách prioritou nebude

Předseda ODS Mirek Topolánek naopak vysoký schodek rozpočtu přičetl hospodářské krizi a protikrizovým opatřením. Hlavní problém rozpočtu je podle něj na výdajové straně. "Klíčové slovo je nyní rozpočtová obezřetnost," upozornil. Za nutnost považuje totální restrukturalizaci mandatorních (zákonem povinných) výdajů státu a sociální, zdravotní a penzijní reformy. "Stát musí snížit běžné výdaje," podotkl Topolánek.

Paroubek považuje po volbách za nejdůležitější boj proti krizi, boj s nezaměstnaností, snahu o udržení životní úrovně, zdravotnictví a boj proti korupci. "Protože odpovídám až druhý, připojil bych se k tomu poslednímu bodu, boji proti korupci," doplnil Topolánek.

Oba se také shodli na tom, že prodej elektrárenské společnosti ČEZ pro ně po volbách nebude prioritou. "Nepřipravujeme ani žádnou noc dlouhých nožů, co se týká případných změn ve vedení stáních firem," doplnil Paroubek.

Rozpočet na rok 2010 předpokládá schodek asi 163 miliard korun. Poslanci ale na návrh levice udělali v hospodářském plánu přesuny asi za 12 miliard: přidali na přímé platby zemědělců, na platy státních zaměstnanců včetně učitelů a na sociální služby.

Fischerova vláda šrotovné nezavede 

Sněmovna bude ale jednat už v lednu o návrzích, který by jej zvýšili. Jde o vrácení výše mateřské na loňskou úroveň, pro letošek ji snížil vládní protikrizový balíček. To chtějí lidovci. ČSSD zase navrhuje také letos vyplatit mimořádný důchod 2400 korun. Na stole je i návrh na zrušení neplacení prvních tří dnů nemocenské.

Fischer se proto ještě do sněmovní schůze, která začíná 26. ledna, postupně setká s šéfy všech parlamentních stran, aby s nimi jednal o návrzích, které by při jejich schválení dále prohloubily schodek letošního rozpočtu a zadlužení země. Dopad návrhů na rozpočet by prý byl 13 až 14 miliard korun.

Fischer ke snaze těchto stran řekl, že poslanci si vlastně budou demontovat rozpočet, který si sami schválili. "Já bych byl skutečně nerad, kdyby k té demontáži došlo," řekl Fischer a označil tuto možnost za "zlý signál".

Při setkání prý bude šéfům stran klást otázky typu, zda považují své snahy za rozumné, a zkoumat jejich postoje, aby vláda věděla, jaké stanovisko zaujmout. "I když už je to spíše věcí parlamentu," podotkl premiér.

Fischer také zopakoval, že vláda je připravena zastavit projekt tendru na odstraňování ekologických škod, které vznikly před rokem 1992. Podle předsedy vlády jsou nyní dokončovány analýzy, zda je možné, aby kabinet již spuštěný tendr zastavil, rozhodnutí by mělo padnout v lednu.

Vláda podle premiéra nepočítá ani se zavedením šrotovného, které prosadila ve sněmovně ČSSD navzdory vetu Senátu a potom i prezidenta Václava Klause. Zavedení státního příspěvku na nákup nového vozu za likvidaci starého automobilu je ale podle zákona na kabinetu.

"Oživovat spotřebu přiléváním veřejných prostředků by nebylo rozumné," řekl dnes v Partii Fischer. Vláda podle něho nevidí důvod, "proč přistupovat k aktivaci šrotovného".

Fischer hovořil i o svých plánech po odchodu z vlády a o nabídce na funkci eurokomisaře, kterou dostal v listopadu a kterou odmítl. "Jako další pokračování své odborné kariéry bych si funkci eurokomisaře dovedl představit, ale až po ukončení mandátu," řekl Fischer. Uvedl, že po odchodu z vlády nechce vstoupit do politického života, rád by prý i nadále působil v "oblastech odborných".
Související