Poslanecká sněmovna rozhodně nemá pověst vstřícné, trendy udávající instituce. Možná i proto se její kancléř rozhodl jít s dobou a udělat něco proti dětské práci a chudobě ve třetím světě. A tak se letos začne v bufetech horní komory parlamentu prodávat fair trade káva.

„Musíme vysvětlit zaměstnancům a zákonodárcům, že kafe bude o něco dražší, ale to snad nebude problém,“ říká sněmovní kancléř Petr Kynštetr.

Kdy přesně začnou na Malé Straně servírovat férově vyrobený černý nápoj, ještě není jasné. „V roce 2010 to ale určitě bude,“ dodal Kynštetr.

Jeho formální nadřízený, předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), sice o plánu nic neví, ale nebrání se mu: „Já tyhle aktivity podporuji. Kdyby někdo přišel za mnou, také bych se snažil mu vyjít vstříc.“

Tím někým je propagátorka fair trade výrobků v Česku Lenka Černá z plzeňské společnosti Excellent. „Oslovila jsem pana Kynštetra, zda by ve sněmovně nechtěli prodávat fair trade kávu, a on přislíbil, že to zkusí zařídit,“ vysvětluje žena, která žila několik let v africké Ugandě a v minulosti také řídila humanitární projekt Adopce na dálku.
 Co znamená fair trade

 O co jde?
Fair trade je obchodní značka, která spotřebiteli říká, že zboží pochází od malých výrobců ze Třetího světa a že splňuje určité podmínky, třeba že se na něm nepodílely svou prací děti nebo že byly dodrženy ekologické zásady. Produkty jsou sice dražší než ty z velkovýroby, ale o to víc mají pomáhat.

Fair trade v Česku
V roce 2008 se v Česku prodalo fair trade zboží za 41 milionů korun, celkový obrat každoročně roste o desítky procent. I za loňský rok, stižený ekonomickou recesí, se očekává zvýšený odbyt, zhruba za 50 milionů korun.

Evropská čísla
Podobně jako v Česku i ve světě poptávka po fair trade výrobcích roste. V roce 2008 se ho prodalo celkem za téměř tři miliardy eur, z toho téměř 70 procent připadlo na evropský trh.

Úřady fair trade zatím moc nepodporují 

Dosud firma, pro niž Černá pracuje, čas od času postavila v parlamentu informační stánek a nabízela v něm kávu či sušenky, jež pocházejí z malých farem v Africe, Jižní Americe nebo Asii. „Kiosek máme párkrát do roka i na ministerstvu zahraničních věcí. Jinak ale české úřady fair trade moc nepodporují,“ stýská si vystudovaná ekonomka.

V západní Evropě má přitom fair trade podobný zvuk jako biovýrobky. Především pak v zemích Beneluxu, v Británii, Švýcarsku či v Rakousku. Ostatně v Evropě se prodají asi dvě třetiny celosvětové fair trade produkce, tedy zboží asi za dvě miliardy eur. Od roku 2000 servírují výhradně férovou kávu a čaj v europarlamentu.

„V Česku se v posledních letech podařilo prosadit bio, ale fair trade je tak deset let pozadu,“ říká Pavel Chmelař, ředitel občanského sdružení Společnost pro fair trade.

Jím vedená organizace by ale letos ráda začala v Česku udělovat mezinárodní certifikáty Fairtrade Town – dostanou je radnice, které kladou důraz na ekologii a lidská práva.

Jako příklad zmiňuje Chmelař náměstka brněnského primátora Martina Andera. Jeho „rodní“ zelení mají podporu fair trade v popisu práce. Když partaj na počátku prosince 2009 po tři dny schůzovala v brněnské hale Morenda, v zákulisí byly k mání právě férové pochutiny.

Šéf zelených Ondřej Liška musí mít z toho, že do sněmovny míří fair trade nápoje, radost. Už v roce 2007, když se mu podařilo do sněmovních bufetů protlačit biobagety a biosýry, pro ně horoval: „Pevně doufám, že se ve sněmovně už brzo bude servírovat fair trade káva a čaj.“

Paradoxem ovšem je, že ověřené výrobky se na jídelních lístcích dost možná objeví až ve chvíli, kdy si je už Liška nebude moct přečíst - po květnových sněmovních volbách. Zelení totiž podle průzkumů veřejného mínění zatím moc šancí na opětovné usednutí do poslaneckých lavic nemají.

Související