Výnosy z veřejných dražeb v Česku klesly v roce 2009 poprvé od roku 2000 pod hranici dvou miliard korun. Loni činily 1,9 miliardy korun, předloni to bylo ještě téměř o miliardu více. ČTK to v pondělí zjistila z aktuálních dražebních statistik na serveru centralniadresa.cz, který provozuje Česká pošta.

V sestupném trendu pokračoval také celkový počet veřejných dražeb. V roce 2009 se jich uskutečnilo 2297, což je meziročně přibližně o desetinu méně. Počet veřejných dražeb klesá nepřetržitě už od roku 2003.

"V pozitivním smyslu ovlivnil výsledky roku 2009 především nárůst počtu insolvencí a v tom negativním především stále ještě nízká, byť především ve druhé polovině rostoucí investiční aktivita způsobená především přetrvávající restriktivní úvěrovou politikou bank," řekl obchodní ředitel dražební společnosti Naxos Libor Nevšímal.

Předseda představenstva dražební firmy Prokonzulta Jaroslav Hradil ale hodnotí vliv insolvencí na dražby jinak. "Insolvence nepřinesly kýžený efekt a nesplnily ony naděje, jež v ně byly vkládány," uvedl šéf Prokonzulty. Problémem je podle něj nevyhovující legislativa, kdy prý po technické stránce nejsou zcela v souladu zákony o veřejných dražbách a insolvenční zákon.

Pokles dražeb nemovitostí

Méně bylo loni také dražeb s nemovitostmi, které se ve veřejných dražbách vyskytují nejčastěji. Minulý rok se s realitami dražilo v 2007 případech, v roce 2008 se s nemovitostmi uskutečnilo 2075 veřejných dražeb.

Jediný ukazatel, který ve veřejných dražbách vykázal loni růst, byl počet nedobrovolných dražeb, zvýšil se na 430 z předloňských 304.

Růst nedobrovolných dražeb vysvětluje šéf Prokonzulty změnou chování věřitelů. Exekuce jsou údajně příliš zdlouhavé, takže se pro ně zvyšuje atraktivita dražeb. "Jednou z příčin může být i novela zákona o veřejných dražbách, která odstranila některé administrativní překážky zabraňující ve značné míře jejich realizaci. Ta, byť je již z roku 2006, má na rozvoj nedobrovolných dražeb a jejich ´rehabilitaci´ zásadnější vliv až se značným zpožděním," míní obchodní ředitel Naxosu.

Nejúspěšnější dražební firmou roku 2009 společnost Naxos

Dobrovolnou dražbu navrhuje vlastník majetku nebo také likvidátor obchodní společnosti, případně insolvenční správce. Nedobrovolnou dražbou se zpeněžuje zástava, která slouží k zajištění pohledávky věřitele.

Ve výhledu na rok 2010 se představitelé dvou předních tuzemských dražebních firem neshodnou. "Jednoznačně očekáváme vzestup, a to jak počtu dražeb, tak objemu vydraženého majetku, v obou ukazatelích o 20-30 procent oproti loňskému roku. Hlavní podíl na tom budou mít jednoznačně insolvence, ale i oživující se investiční aktivita a tím i chuť využívat dražby jako, v mnoha případech, nejefektivnější způsob zpeněžení majetku," řekl Nevšímal z Naxosu. "Osobně očekávám ještě výrazně nižší čísla než letos a to jak celorepublikově, tak i v naší firmě," oponoval Hradil z Prokonzulty.

Neúspěšnější dražební firmou byla v roce 2009 společnost Naxos, která ve veřejných dražbách vydražila majetek za 490,3 milionu korun. Na druhém místě je ještě v roce 2008 nejúspěšnější dražebník Prokonzulta s 313,2 milionu korun. Třetí nejúspěšnějším dražebníkem byla loni Dražební společnost Morava, která zpeněžila majetek za 129 milionů korun.