Evropská unie se odchýlila od křesťanských základů, na nichž byla budována, a sekularizovala se. Tím se otevřel prostor pro její islamizaci. Uvedl to kardinál Miloslav Vlk ve druhé části bilančního rozhovoru, která byla zveřejněna na jeho internetových stránkách www.kardinal.cz.

Podle Vlka, jehož nástupce v úřadu pražského arcibiskupa by měl Vatikán v nejbližších dnech oznámit, vytváří islám na křesťany tlak, aby svou víru žili naplno. "Dnes náš světadíl nemá pevné duchovní a morální základy," uvedl kardinál.

Upozornil ale, že na tom nemá vinu Evropská unie, ale přímo Evropané. "Nezbývá mi než potvrdit, že Evropa bude pykat za opuštění svých duchovních základů a že je poslední období, které nepotrvá desítky let, kdy snad ještě má šanci s tím něco udělat," varoval také.

Podle Vlka jsou muslimové dokonale vyzbrojeni "duchovními" zbraněmi, které Evropa nemá. "Muslimové sem jdou jistě z mnoha důvodů. Mají i jeden náboženský - přinášet do pohanského prostředí Evropy, do jejího bezbožeckého stylu života - jak říkají - duchovní hodnoty víry v Boha," řekl kardinál.

Češi mohou svou zkušeností přispět k posílení křesťanství

Za posilování islámu může podle Vlka do značné míry individualistický životní styl Evropanů, kteří nejsou schopni ani ochotni přinášet oběti. "Pokud se křesťané 'neprobudí', může docházet k islamizaci života, před kterou křesťanství nebude mít sílu vtiskovat životu lidí, a natož společnosti svůj charakter," varoval.

Kardinál uvedl, že k posílení křesťanství mohou přispět i Češi díky své historické zkušenosti s přechodem od komunistické totality ke svobodě. "Volný trh ani svoboda bez odpovědnosti jako základ společnosti nestačí. Ani demokracie sama není samospasitelná, není-li zakotvena v Bohu," řekl. Život bez základních duchovních hodnot podle něj trvale neobstojí.

Papežský stolec vybírá Vlkova nástupce ze tří českých biskupů. Jména mají zůstat v tajnosti. Předpokládá se, že nejvážnějšími kandidáty na místo kardinála, který na konci roku odejde na odpočinek, jsou olomoucký arcibiskup Jan Graubner, královéhradecký biskup Dominik Duka a litoměřický biskup Jan Baxant.

Arcibiskupem pražským jmenoval Vlka v roce 1991 předchozí papež Jan Pavel II. Před dvěma lety, kdy Vlkovi bylo 75 let, podal jako všichni katoličtí biskupové v tomto věku podle církevního práva papeži Benediktu XVI. rezignaci na svůj úřad. Papež ji tehdy nepřijal a prodloužil mu mandát o dva roky, které vypršely letos.