Čepro a veřejné zakázky

 

V čem je spor

Zákonem o veřejných zakázkách se musí řídit firmy, jež ovládá či financuje stát a současně poskytují služby ve veřejném zájmu. Čepro si nechalo udělat několik analýz. Zatímco dřívější tvrdily, že podle zákona postupovat nemusí, protože není veřejným zadavatelem. Podle nových právních rozborů ale veřejným zadavatelem je a zákon se na Čepro vztahuje. 

 

Co je Čepro?

Akciová společnost zřízená státem, skladuje pohonné hmoty a obchoduje s nimi. Skladuje i státní hmotné rezervy a provozuje síť čerpacích stanic. S obratem 54 miliard v roce 2008 je devátou největší firmou v zemi.

 

Současný ředitel Čepra Jiří Borovec, jenž je v čele firmy od loňského ledna, má k tomu těžko pochopitelné vysvětlení: Firmě by to nic nepřineslo. „Není ode mě fér komentovat, co bylo před mým nástupem,“ říká.

Jenže Čepro stoprocentně vlastní stát – a informace tak má poskytovat. Nařizuje to i zákon o veřejném přístupu k informacím.

„Je nemyslitelné, že by toto stanovisko obhájili u soudu,“ říká spoluautor zákona a bývalý senátor Oldřich Kužílek.

(Ne)veřejný zájem

Utajování firem, které získávají zakázky, není přitom jediný problém státní firmy. HN v pondělí upozornily, že Čepro za dobu své existence nevypsalo jediné výběrové řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. A to s argumentem, že se na ně tento zákon nevztahuje.

Až loni v září zjistilo, že by podle zákona do veřejných zakázek postupovat mělo. Dává si ale na čas: veřejné tendry chce zadávat až od poloviny roku.

Ministerstvo financí nyní slibuje nápravu. Zatímco náměstek ministra Ivan Fuksa se před pár dny jednoznačně postavil za vedení firmy, dnes už jeho úřad couvá.

„Nepřipadá nám to optimální a chceme to řešit,“ říká mluvčí Ondřej Jakob. „Členové dozorčí rady dostali pokyny, aby důkladně vše prošetřili a zjistili, proč firma okamžitě nezačala postupovat podle zákona,“ dodal s tím, že ministerstvo ani nevidí důvod tajit, komu firma dala zakázky.

Dosavadní argumentaci Čepra považuje za absurdní i Kužílek. „Vzniklo na základě zákona o hospodaření státu a cokoliv dělá, je tak veřejný účel,“ říká na adresu firmy, jež například skladuje státní hmotné rezervy. Srovnáním je i případ Lesů ČR: I ty dříve tvrdily, že veřejné tendry dělat nemusí. Až soudy a Evropská komise řekly opak.

A to, že podle zákona chce Čepro postupovat až od poloviny roku, se nelíbí i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Není možné zjistit, že porušuji zákon a pak si dát nějakou náběhovou dobu,“ řekl ředitel odboru veřejných zakázek Robert Páleník. Pokud to firma neumí, má si na zadání zakázek najmout specializovanou firmu – podobně jako to dělá řada úřadů či obcí.

Důvěřujeme řediteli

Dozorčí rada přitom na postupu firmy nevidí nic zvláštního. „Důvěřuji řediteli, že není schopen to zavést rychleji,“ říká její šéf a bývalý místopředseda ODS Miroslav Beneš, podle něhož je rada o všem informována. A stejně tak Benešovi nepřijde zvláštní, že tají i své zakázky. A podobný názor mají i další členové dozorčí rady – mimochodem tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) do ní posadil i další tři členy své partaje.

Zatímco senátor Jiří Oberfalzer pouze říká, že to má „určitě praktický důvod“ ale víc se s odkazem na „štábní kulturu“ nechce vyjádřit, jeho exkolega Milan Balabán Čepro hájí. „Nevím, že by firma něco porušila,“ říká. A další zástupce státu v dozorčí radě – pardubický zastupitel za ODS Rudolf Jonák – pro změnu ani neví, že by se dozorčí rada někdy veřejnými zakázkami zabývala.