Ze školních sboroven téměř vymizeli rodilí mluvčí, jazyky často učí nekvalifikovaní kantoři. S těmito závěry přišla Česká školní inspekce ve své výroční zprávě.

Cizí jazyky se však čím dál víc vyučují už od mateřských škol, jazykovou výuku nabízí více než polovina z nich. Inspekce se v minulém školním roce zaměřila hlavně na výuku angličtiny, kterou si drtivá většina dětí volí jako první cizí jazyk.

"Ve srovnání s 90. lety minulého století téměř zmizeli ze škol rodilí mluvčí," uvádí zpráva. Například angličtinu učí na základních a středních školách jen kolem dvou procent rodilých mluvčích. Přítomnost cizího učitele prý přitom zvyšuje motivaci žáků i pedagogů ke studiu jazyků, navíc to napomáhá multikulturní výchově.

Nejlépe dopadla gymnázia 

"V současnosti vyučují cizí jazyky nejen neaprobovaní, ale dokonce i nekvalifikovaní (učitelé) bez vysoké školy," konstatovali inspektoři. Na základních školách pracuje čtvrtina nekvalifikovaných angličtinářů. Na středních školách je jich pak dokonce více než třetina, z toho 17 procent nemá ani vysokoškolské vzdělání.

Nejlépe vyšla z hodnocení gymnázia, kde má potřebné vzdělání 96 procent vyučujících. Pedagogové z gymnázií se také nejčastěji zapojují do dalšího vzdělávání.

Jazykovou výuku však nabízí přes 50 procent mateřských školek. Odborníci přitom upozorňují, že začít s cizími jazyky je nejvhodnější právě už v předškolním věku. Ve školkách, které inspektoři navštívili, chodila z celkového počtu 5257 dětí na angličtinu pětina.

V malých školkách se do výuky zapojilo dokonce přes 46 procent dětí. Výuku ve školkách většinou zajišťovali externisté, ti ale zase často nemají kvalifikaci pro vzdělávání malých dětí.

Co se týká jazykového vzdělávání obecně, je podle inspektorů problém už v samotném systémovém nastavení. V Česku prý chybí národní koncepce jazykového vzdělávání, chybí také motivace žáků k získání certifikované jazykové zkoušky.