ODS odtajnila jeden z největších taháků, se kterým chce vyhrát květnové volby: hned po volbách chce kvůli obrovským dluhům státních financí prosadit nový ústavní zákon, který by snižoval platy všech ministrů i poslanců, kteří by hlasovali pro příliš rozhazovačný rozpočet.

"Pokud by poslancům a ministrům hrozily za zbytečné utrácení veřejných peněz jasné sankce, tak by si velmi rozmysleli, jestli budou svými populistickými návrhy zvyšovat schodek rozpočtu," vysvětluje hlavní autor návrhu a finanční expert ODS Martin Kocourek, za jehož plán se postavilo v úterý vedení strany.

Pokuta až 41 tisíc

Pokud by třeba ústavní zákon z dílny ODS platil už teď, všichni poslanci a ministři, kteří hlasovali pro loňský rozpočet (skončil se schodkem 192 miliard), by přišli o čtvrtinu platu: to znamená, že řadový poslanec by přišel měsíčně o 15 300 korun, šéf sněmovního výboru o 21,5 tisíce korun a třeba místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová by vracela až 41 tisíc.

Konkrétní srážky platů chce ODS odvíjet od zvláštního vzorečku, který bere do úvahy, jaký byl v konkrétním roce schodek veřejných rozpočtů, i to, jak byl schodek ovlivněný růstem ekonomiky. Poslanci a ministři by mohli přijít kvůli rozpočtu až o čtvrtinu platu. A rovnou 30 procent by jim stát strhl, kdyby dopustili rozpočtové provizorium. Za dobré hospodaření by naopak poslanci i ministři získali bonus až 25 procent.

To ale zdaleka není všechno. Občanští demokraté zároveň s tím chtějí vládu trestat za předložení rozpočtu, který pak v průběhu roku sama flagrantně poruší. Pokud by deficit rozpočtu dopadl o víc než 20 procent hůř, než je návrh rozpočtu, musela by vláda automaticky požádat o důvěru. Nejméně pravdivý rozpočet v historii Česka přitom paradoxně v prosinci 2008 prosadila vláda šéfa ODS Mirka Topolánka.

Když by navíc vláda předložila vyšší schodek, než jsou (dnes nedostižná) tři procenta HDP, musela by pro rozpočet povinně hlasovat místo dnešní většiny přítomných poslanců jejich absolutní většina. A překročit schodek rozpočtu o víc než tři procenta HDP tři roky za sebou by měla vláda rovnou zakázáno. "Podobná pravidla platí třeba na Novém Zélandě, kterému se díky nim podařilo řešit jeho rozpočtový schodek," dodává Kocourek.

Topolánek se v poslední době snaží udělat z důrazu na šetrné hospodaření hlavní bod politiky ODS. Na středečním setkání s prezidentem Klausem zopakoval, že ODS do voleb nepodpoří žádný zákon, který by zvyšoval schodek rozpočtu. S prosazením "ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti" to ale bude mít ODS těžké. Nepodporuje ho ani KSČM, ani ČSSD. "ODS se tímto návrhem jen snaží zamaskovat fakt, že není schopna říct, jaké daňové změny a jaké škrty se chystá prosazovat po volbách," říká místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Související