Prstencové zatmění začne kolem 6:14 SEČ a postupně bude k vidění v 300 kilometrů širokém pásu přetínajícím střední Afriku, Indický oceán a východní Asii.

Nejprve se zmíněný astronomický jev objeví v západním cípu Středoafrické republiky, dalšími lokacemi, odkud bude viditelný, pak budou v rychlém sledu Kongo, Uganda, Keňa a jižní Somálsko, přičemž délka vrcholné fáze zatmění postupně vzroste ze sedmi na devět minut.

Od Afriky se pás viditelnosti prstencového zatmění stáčí přes Indický oceán k severovýchodu. Nejdelšího zatmění - 11 minut a osm sekund - bude dosaženo nad Indickým oceánem v 8:06 SEČ, přičemž velikost zatmění bude v tom okamžiku 91,9 procenta (měsíční kotouč zakryje 91,9 procenta slunečního kotouče). Tato délka prstencového zatmění nebude podle astronomů překonána dalších více než 1000 let, až do 23. prosince 3043.

Na asijském kontinentu přechází pás viditelnosti přes jižní cíp Indie a sever Srí Lanky až k Barmě a Číně, kde bylo 22. července 2009 možné sledovat i úplné sluneční zatmění, jež bylo nejdelší v tomto století.

Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) oznámila, že ode dneška do neděle vyšle ze svých dvou středisek Šríharikota ve státě Ándhrapradéš a Thumba ve státě Kérala sérii raket, jejichž úkolem bude studovat páteční zatmění Slunce a jeho důsledky.

Ve východní Evropě, většině Afriky a Asie bude v pátek pozorovatelné částečné zatmění Slunce. Velmi malé částečné zatmění (kolem tří procent), kdy bude Měsíc "zakousnutý" do Slunce zespodu, budou mít možnost v časných ranních hodinách spatřit také obyvatelé východní Moravy a Slezska. O něco lepší podmínky k pozorování budou mít obyvatelé Slovenska a Maďarska, kde bude Slunce výše nad obzorem.