Dalším klíčovým bodem je podle Peciny zrušení akcií na doručitele, a tím zprůhlednění vlastnictví firem, jimž stát dává zakázky. Ministr však zároveň překvapivě vysvětluje, proč je proti zavedení pravidel lobbingu. A naprosto odmítá, aby šéfové klíčových státních firem byli vybíráni veřejnou soutěží.
"
HN: Největší kritiku v "balíčku“ vzbuzuje zavedení agenta-provokatéra. Trváte na něm?

Jsem přesvědčen, že už jenom z principu se mé návrhy snaží Topolánek s Langrem odstřelovat. Nejvíc se soustředí na toho agenta. Kdyby tam ale nebyl, tak se zaměří na něco jiného. Jenže my musíme s korupcí bojovat aktivně. Potřebujeme nějakou akci. Není pravda, jak říká pan Langer, že potřebujeme prevenci a průhlednost – to jsou všechno jen řeči. Musíme vědět, že se uplácet nesmí. A také někoho mít odsouzeného. Teprve pak to lidé začnou brát vážně.

HN: Proti korunnímu svědkovi tak silná kritika nezní. Ale už dnes bývá odměnou za spolupráci s policií nižší trest. Tak proč ještě korunního svědka?

Tak si představte, že jste členem gangu, kde vás někdo naštve. A vy se chcete vyvázat a všechny "podkopnout". Jenže půjdete na policii s tím, že oni dostanou osm let a vy čtyři. A ještě ty čtyři roky nejsou zaručené. Takhle bude korunní svědek od začátku v pozici, že když všechny usvědčí, vydá, co si trestnou činností opatřil, a jeho důkazy budou usvědčující – nedostane žádný trest.

HN: Další kroky proti korupci?

Považuji dvě věci za fatální. Je neuvěřitelná disproporce mezi daní z příjmu fyzických a právnických osob. Jsme jediná země na světě, kde si majitel firmy může vytvořit černý fond tím, že si část zisku vyúčtuje jako vlastní odměnu. Na tu uplatní daň jen 15 procent, zatímco zisk firmy se daní 19 procenty. Přispívá to k praní peněz. A druhá jsou akcie na doručitele. To je teď v parlamentu. Další, co vzniklo v dílně pana premiéra, považuji za vynikající nápad – totiž zavést prověrky členů výběrových komisí a mít přehled, kdo o těchto zakázkách rozhoduje.

HN: Bude to jen u zakázek nad půl miliardy, nebo chcete i u menších? A pouze u ministerských zakázek, nebo i u státních firem a jiných úřadů?

Komise u zakázek nad půl miliardy schvaluje vláda. Tam to bude. My se bavíme o tom, jestli by další hranice neměla být 200 milionů. Tam je hranice, kdy komise musí být jmenována šéfem příslušného ústředního orgánu. Pokud budeme sahat do zákona, budeme uvažovat o tom, že tam dáme nějaký další limit – třeba všechny nadlimitní zakázky.

HN: U kontroly veřejných zakázek Transparency International namítá, že už dnes antimonopolní úřad může mnohem víc postihovat ty, kteří se provinili.

Úřad nemá v popisu práce boj proti korupci. Má zajistit rovné podmínky na trhu. Když jsem ho vedl, vždy jsme rozlišovali, zda někdo udělal jen chybu, nebo brutálně porušil zákon. A od toho se odvíjely dvě úrovně pokut. Když starosta řekl do novin, že je mu pokuta jedno, protože je nízká – tak ji pak dostal při horní sazbě. Jestli zapomněl rozeslat nějaká oznámení, ale zakázka nebyla ovlivněna, pak jsme dali pokutu jen deset, dvacet tisíc.

HN: Jenže také jste tehdy tvrdil, že je lépe dát někdy menší pokutu, aby mohl být lépe postižen konkrétní úředník. Není to protimluv?

To platí. Žádný správní úřad nevede řízení s nějakým úředníkem, ale jen s firmou, městem, ministerstvem. Pak je na šéfovi té organizace nebo instituce, aby pokutu nějak distribuoval. Když dám někomu pokutu dva miliony, tak za to někoho nechá třeba vyhodit – ale nikdo si na tom vyhozeném ty dva miliony nevezme. Když je pokuta nižší, tak ten člověk dostane třeba postih na platu.

 


HN: Jste pro přísnější pravidla lobbingu? Vy sám jste byl ještě coby šéf antimonopolního úřadu aktérem aféry, kdy vás kamera zastihla na neformální schůzce s podnikatelem Andrejem Babišem. Vysvětloval jste to svojí vstřícností a vyzval politiky i veřejnost k diskusi, zda je to správně? Konala se ale vůbec nějaká debata?

Zajímalo to pak jen málo lidí. Když jsem žádal lidi z Hospodářské komory nebo ze Svazu průmyslu a obchodu, ať k tomu něco řeknou, říkali: My tě možná podpoříme. Protože tak jsem to dělal se všemi, nejen s Babišem. Ale tohle byl cílený útok, nikdo vás běžně takovouhle zpravodajskou technikou nevyfotí v autosalonu náhodně.

HN: Kdo to byl? Tehdy jste naznačoval, že to mohla být i policejní akce?

Já to dodneška nevím. Říkalo se, že to jsou lidé, kteří sledují Babiše. Nějaká konkurence. Tenkrát to byla akce na mě. Kdyby se neřeklo, že to byla tajná schůzka, tak na té zprávě nebylo nic zajímavého.  

 

ctete-v-uternich-HN